Článek
Michl prohlásil, že současné nastavení úrokových sazeb tlumí domácí poptávkové tlaky.
„Přestože inflace v posledních měsících klesla více než předpokládal základní scénář naší prognózy, bankovní rada nadále očekává, že úrokové sazby zůstanou na stávající či vyšší úrovni po delší dobu. To podle nás zaručí návrat inflace k hodnotám poblíž inflačního cíle v příštím roce, a to i v případě zvýšení inflačních očekávání,“ řekl Michl.
Podle některých analytiků by mohla ČNB úrokové sazby začít snižovat ještě letos. Z vyjádření Michla však plyne, že snižování sazeb rozhodně není na pořadu dne. Očekávání trhu označil za předčasné.
Působení fiskální politiky podle guvernéra vytváří proinflační rizika do budoucna. „Proinflačně působí stále expanzivní fiskální politika, rizikem ve stejném směru zůstává i hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály,“ řekl Michl s tím, že podmínkou pro cenovou stabilitu jsou podle bankovní rady zodpovědná rozpočtová politika a umírněný mzdový vývoj.
Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až bude po schválení Parlamentem známa jeho konečná podoba.
Loni skončil státní rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun, pro letošek je plánovaný 295 miliard korun. Ke konci května byl průběžný výsledek hospodaření státu v deficitu 271,4 miliardy korun.
Pokud vláda nebude snižovat deficit státního rozpočtu, mzdy porostou nad očekávání a výrazně ožije spotřeba domácností, potom ČNB zvýší úrokové sazby, dodal Michl.
ČNB opět ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech
