Článek
Vyplývá to z pilotní studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu „Odhad dopadů změn DPH na životní náklady domácností,“ ekonomů Libora Duška a Petra Janského.
O změnách sazeb daně z přidané hodnoty se v příštím roce uvažuje v souvislosti s chystanou důchodovou reformou. Změna sazeb by přinesla zvýšení příjmů státu, který by je využil na profinancování penzijní reformy.
Ve hře je několik variant. Analýza vychází z předpokladu, že dvě v současnosti platící sazby (10 % a 20 %) by se spojily v sazbu jedinou ve výši 19 procent. Nebo zvýhodněná desetiprocentní sazba by se zvýšila na 17 %, a základní sazba by zůstala ve výši 20 procent.
Každá rodina zaplatí více
Změny sazeb DPH by pocítila prakticky každá rodina, protože DPH platíme v potravinách, službách, energiích, knihách či vstupenkách. Podle autorů studie by však změna sazeb, pokud by byla doprovázena určitou kompenzací, například snížením odvodů pojistného, rodinné rozpočty až tolik neruinovala.
| Odhad dopadu změn sazeb DPH podle domácností | ||
|---|---|---|
| Druh domácnosti (a jejich zastoupení v %) | Dopad při sjednocení na 19 % (v Kč) | Dopad při sazbách 20 % a 17 % (v Kč) |
| Manželé bez dětí (32) | -398 | -401 |
| Manželé s dětmi (27) | -521 | -532 |
| Manželé bez dětí s rodiči (0,1) | -370 | -478 |
| Manželé s dětmi i rodiči (3) | -586 | -592 |
| Jeden z manželů s dětmi (7) | -286 | -280 |
| Jeden z manželů s dětmi i rodiči (2) | -456 | -447 |
| Domácnost druha s družkou (1) | -381 | -386 |
| Jednotlivec - muž (7) | -184 | -188 |
| Jednotlivec - žena (22) | -223 | -222 |
Kritici změny sazeb DPH již tolik smířliví nejsou. Dopad změn sazeb DPH na rodinné rozpočty by ani podle nich nebyl zásadní, kdyby ovšem rodiny současně neplatily další zvýšené položky.
Od ledna 2011 se například začíná bez regulace zvyšovat nájemné z bytů. Dá se předpokládat, že porostou základní ceny energií, vody a tepla. Počítat je třeba i se zvýšenými náklady na zdravotní péči a léky v souvislosti s chystaným zvýšením spoluúčasti pacientů. To vše při minimálně zmrazení mezd státních zaměstnanců po roce 2011 a očekávaným spíše jen pomalým růstem mezd v podnikatelské sféře.
Potraviny a bydlení největšími výdaji
Bydlení a potraviny pohltí v současnosti v průměru přes 40 % pravidelných výdajů domácností s výhledem na jejich další velmi pravděpodobné zvyšování. Protože jde o výdaje, které se zaplatit musí, rodiny při stabilních a nerostoucích příjmech musí tyto částky doplňovat z jiných zbytných výdajů, které si občan či domácnost pořizovat může, ale nemusí.
To v praxi znamená, že průměrná rodina by mohla omezit například sportovní či kulturní aktivity, nechodit do kina, divadel, nečíst noviny a knihy, méně kupovat oblečení či zařízení do bytu. To by ale současně mělo odraz v menších příjmech prodejců, poskytovatelů služeb, výrobců a živnostníků, upozorňuje ekonomicko analytický odbor Českomoravské konfederace odborových svazů. Omezení kupní síly obyvatel se podle nich citelně projeví ve zpomalení růstu hrubého domácího produktu.
