Zvýhodnění pracujících důchodců je u ledu

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jaře navrhl místo nynějšího, spíše jen symbolického navyšování penzí odpustit pracujícím důchodkyním a důchodcům sociální odvody. Ve vládě s tím ale narazil.

Jurečka poté prohlásil, že s obdobným opatřením může přijít ještě jednou, v rámci plánované reformy penzí. Jestli se tak ale stane, není v tuto chvíli vůbec jisté.

„K návrhu na nahrazení stávajícího zvyšování důchodů při souběhu s výdělečnou činností slevou na pojistném ve výši 6,5 procenta vzneslo zásadní výhrady ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení. Opatření tedy bylo po projednání vládou pro tuto chvíli z celého návrhu vyřazeno,“ řekl Právu mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta k novele o so­ciálním zabezpečení, kterou má nyní posoudit Sněmovna.

V okleštěném návrhu tak zůstaly relativně méně zásadní věci, tedy to, že žádost o důchod bude možné podávat on-line, nebo úpravy termínů výplaty penzí. Ministerstvo financí (MF) nechtělo své argumenty Právu sdělit.

V připomínkovém řízení nicméně reagovalo na to, že zrušením části odvodů pracujících důchodců by stát přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun.

Výdaje na zvyšování důchodů za práci by sice odpadly, propad příjmů do systému by kvůli odpuštění pojistného byl v příštích letech ale větší. Navíc by to podle MF narušilo i nastavení paušálu u živnostníků.

Ministr Jurečka je ovšem přesvědčen o tom, že úleva na odvodech by měla pro veřejné finance přínos. Argumentoval, že by víc lidí mohlo pracovat déle, platili by daně a odvody a víc by také utráceli.

S hrubou mzdou 25 000 korun by si podle výpočtu mzdové kalkulačky pracující důchodci nechali asi 1600 Kč měsíčně, u hrubé mzdy 30 000 korun by to bylo přes 1900 Kč a u mzdy 40 tisíc asi 2600 Kč. V důchodu nyní pracuje asi 270 tisíc lidí.

Mluvčí ministerstva práce Augusta Právu sdělil, že o opatření a jeho konkrétní podobě či časování se přes jeho zamítnutí kabinetem na konci dubna nadále jedná. „Aktuálně nemůžeme předjímat výsledek těchto jednání,“ dodal.

Nyní mohou po odpracování 360 kalendářních dnů starobní důchodci požádat sociální správu o zvýšení penze.

Zásluhový procentní díl důchodu jim vzroste o 0,4 procenta výpočtového základu. Podle zamítnutého návrhu se mělo navyšování nahradit odpuštěním odvodů na sociální zabezpečení, tedy 6,5 procenta ze základu výdělku.

Zaměstnavatelům by se pojistné nezměnilo. Také živnostníci by si ponechali 6,5 procenta ze zisku, odvodová sazba by jim klesla z 29,2 na 22,7 procenta. Podle návrhu MPSV by slevu bylo možné uplatňovat i u paušálu.

Experti na důchodovou problematiku se shodují, že stát by měl podmínky pro pracující důchodce upravit.

„Určitě ano. Když už důchod pobíráte a jste dále zaměstnán, odvádíte sociální pojištění jako každý jiný. Do vašeho důchodu se to propíše pouze minimálně. Za 360 dní důchodově pojištěné výdělečné činnosti se důchod navýší o 0,4 procenta z výpočtového základu, to může být například sto korun. Některým pracujícím důchodcům ani nestojí za tot žádat. Administrativní náročnost takového zvýšení je neadekvátní,“ upozornil důchodový poradce Martin Kohoutek.

Sleva na pojistném by podle něj mohla být jistým řešením této situace. „Nevím ale, jestli nejvhodnějším,“ podotkl. „I po slevě by pracující důchodci nějaké sociální pojištění platili, to se ale již žádným způsobem do důchodu nepromítne,“ dodal Kohoutek.

Jurečka dříve zmiňoval i možnost pobídek, díky nimž by senioři s výdělkem pobírání penze odložili. Se škrtnutím odvodů, jak to navrhoval, nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů ani odborů. Ti by chtěli penzi za „přesluhování“ více zvedat. Poukazovali přitom na to, že zatímco mladší senioři mají penzi a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou.

Vláda v programovém prohlášení slibuje, že práci v důchodu podpoří a seniorům „více zohlední celkové odpracované roky“. Nyní se naopak chystá značně znevýhodnit předčasné důchody.

„Prodloužit si pracovní život je výhodné pro všechny strany. Pracovat déle se rozhodně vyplatí, a to nejen z hlediska financí, ale i možnosti předávání zkušeností ve firmě a také kvalitnějšího života seniorů v pracovním kolektivu, třeba na částečný úvazek,“ prohlásil mluvčí MPSV Jakub Augusta.