Ztráta práce nemusí být katastrofa. Většina lidí pak najde místo s vyšším platem, ukazují data

„Lidé mají tendenci držet se horších zaměstnavatelů a horšího platu. I když ale ztratí práci a skončí v naší evidenci, nakonec často berou mnohem více,“ řekl Daniel Krištof, generální ředitel ÚP, z jehož dat čísla pocházejí.

V případě mužů, kteří dostali výpověď, činil mzdový nárůst oproti předchozímu zaměstnání osm procent, u těch, kteří odešli sami nebo dohodou, pak šest procent. U žen to bylo deset, respektive sedm procent.

„Ženy se bojí říct si o navýšení platu, ale nový zaměstnavatel je často ocení mnohem více,“ řekl Krištof. K dalšímu růstu platů podle něj dochází během prvního roku v nové pozici.

V případě zveřejněných čísel se jedná o takzvaný medián. To je plat přesně uprostřed, což znamená, že polovině lidí se zvýšily příjmy o stejné číslo nebo více. Odpovídá to skutečnému nárůstu lépe než průměr, který může být ovlivněn příliš vysokými nebo nízkými čísly.

Nejlépe si přitom vedly ženy mezi čtyřiceti a padesáti roky věku a muži po čtyřicítce, u kterých činil nárůst jedenáct procent. O něco lepší čísla se sice dají najít u lidí ve věku 18 nebo 65 a více let, tam je to ale ovlivněno nízkou srovnávací základnou. Takových nezaměstnaných totiž bylo jen málo.

Úřad data zveřejnil v souvislosti s plánem ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) změnit strukturu podpor v nezaměstnanosti. V prvních měsících má také vzrůst výše dávky ze 65 až na 80 procent předchozí čisté mzdy, v posledních měsících má naopak klesnout ze 45 na 40 procent.

Současně se zvýší maximální možná částka, kterou je možné na podporách čerpat. Jsou totiž zastropované, jinak by lidé s vysokými příjmy po změně zaměstnání mohli brát i vysoké desetitisíce. Jurečka tím chce rozhýbat trh práce, kdy se lidé bojí změnit zaměstnání, ačkoliv by si tím polepšili.

„Český pracovní trh patří k těm nejvíce strnulým v celé Evropské unii. Výpadky příjmů si totiž podstatná část lidí nemůže dovolit,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career.

Pětina lidí totiž nemá pro případ ztráty zaměstnání vůbec žádné rezervy a 14 procent je má jen na měsíc. Čtvrtina lidí si tak může dovolit hledat nové místo maximálně měsíc, další čtvrtina pak dva měsíce. Pokud by pak třeba skončili na novém místě ještě ve zkušební době, mohlo to pro ně být krušné.

Podle průzkumu provedeného Dombrovského společností v posledním roce změnilo zaměstnání čtrnáct procent lidí, z nichž si šedesát procent změnou polepšilo a jedenáct pohoršilo.

Většina lidí si přitom podle průzkumu našla práci okamžitě nebo do jednoho měsíce. Hlavními důvody, proč lidé práci tak často nemění, je ale to, že jsou v současném zaměstnání spokojení, nevěří, že by si mohli polepšit, nebo nemají dostatek vhodných nabídek.