Žně evropských zbrojařů. Jejich akcie prudce rostou

Akcie německého výrobce bojových vozidel a tanků Rheinmetall vzrostly za poslední měsíc téměř o 35 procent. Podobně vysokého nárůstu za stejné období dosáhl také švédský Saab, výrobce bojových letounů Gripen. A přibližně o čtvrtinu stouply také akcie německé firmy Hensoldt (radarové systémy), italského Leonarda (drony a vrtulníky) či francouzského Thalesu (radary, bojové systémy).

Nárůst je významný zejména v posledních dnech. Například akcie Thalesu posílily za pět dní o 17 procent, v případě Leonarda se jednalo o téměř čtvrtinový nárůst a vůbec nejvíce si za toto období připsal Hensoldt (bezmála 40 procent).

„Na příměří na Ukrajině budou muset patrně dohlížet evropské armády, pomoc USA již očekávat nelze. Náklady na obranu jednotlivých zemí Evropy tak pravděpodobně významně vzrostou. Trump dokonce požaduje pět procent HDP na obranné účely u každé země. Například u ČR by každé procento znamenalo 80 miliard Kč. Není tak překvapivé, že akcie evropských zbrojařů v posledních dnech výrazně rostou,“ řekl Novinkám analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Podobně to vidí také analytik investiční platformy Portu Marek Malina. „Ačkoliv nedávno začala jednání o příměří, akcie pokračují v růstu. Jedná se totiž o důsledek překreslování bezpečnostní situace v Evropě. Trump otevřeně říká, že již nebude garantovat bezpečnost starého kontinentu, a vyzývá evropské země ke zvýšení výdajů na obranu,“ sdělil Novinkám.

Trumpem požadovaných pět procent HDP místo dosavadních dvou sice „není reálných, ale i tak evropští lídři hovoří o společném investování do obrany v objemu stovek miliard eur“, dodal Malina.

Investoři se navíc podle něj domnívají, že pokud kvůli Trumpově agresivní celní politice nastane obchodní konflikt mezi Evropou a USA, tak evropští politici budou prosazovat nákupy v rámci evropského prostoru, aby podpořili ekonomiku. A z toho budou profitovat mj. právě evropské zbrojovky.

Lajsek si ale myslí, že by z evropského vyzbrojování mohly těžit i americké společnosti, a to právě kvůli obavám z obchodní války. „Nákupem jejich zbraní by EU mohla obměkčit Trumpa a vyhnout se tak plošným clům. Trump navíc sám oznámil, že Ukrajině dovolí nákup amerických zbraní,“ uvedl.

Ve Spojených státech je nicméně aktuální tržní sentiment vůči zbrojařským podnikům opačný než na starém kontinentu. Akcie výrobce letounů Lockheed Martin se za měsíc propadly téměř o 15 procent, přes 10 procent pak ztratily i akcie General Dynamics nebo firmy Northrop Grumman. Vše pak korunoval středeční výplach u akcií Palantiru, společnosti hojně využívající umělou inteligenci (AI), které odepsaly deset procent.

Důvodem tak dramatického jednodenního poklesu je požadavek Trumpa k ministerstvu obrany, které bude muset v nadcházejících letech osekat náklady o osm procent, což se rovná přibližně 50 miliardám dolarů (1,2 bilionu korun) ročně. Tyto peníze chce prezident místo toho použít na své vytyčené priority, mezi něž patří zabezpečení hranic či vybudování systému Irone Dome (Železná kopule) po vzoru Izraele.

Pentagon je přitom hlavním zákazníkem Palantiru, který je tak na objednávkách od americké vlády vysoce závislý, upozornil Lajsek. „Jeho AI datová analýza je Pentagonem široce využívána. Palantir vládními zakázkami generuje přes polovinu celkových tržeb. Právě zde by však mohlo dojít ke škrtům,“ vysvětlil.

Dlouhodobějším investorům do Palantiru každopádně středeční desetiprocentní propad příliš neublížil. Akcie firmy jsou totiž za poslední rok v působivém plusu téměř 380 procent.