Znárodnění ČSA nic neřeší, říká ekonom

Smartwings měly ještě před koronavirovou krizí problémy způsobené nedodáním 22 letadel Boeing 737 MAX. Podle slov své mluvčí Vladimíry Dufkové se ale „s touto skutečností velmi dobře vypořádaly”.

Další ranou pak bylo omezení cestování v souvislosti s globální pandemií. Smartwings musely už v polovině března uzemnit 23 letadel. Podle odhadů sdružení pro leteckou dopravu IATA letos přijdou světové aerolinky v úhrnu o polovinu příjmů – v přepočtu 7,7 bilionu korun.

Situací ČSA a skupiny Smartwings, do níž aerolinky patří, se proto již delší dobu zabývá vláda.

„Bylo by nejlepší je koupit. Ale je tam už také nějaký zahraniční strategický partner, což vidím jako problém. Musíme se o tom bavit,” uvedla Schillerová na dotaz Hospodářských novin, zda stát hodlá zachraňovat ČSA.

„Vyloučit se to nedá a myslím si, že pokud by to bylo na stole, tak bychom se měli o to zajímat,” uvedl k tomu již dříve premiér Andrej Babiš (ANO) a zmínil, že skupina Smartwings požádala o půjčku.

„Jsem přesvědčen, že se nějaké řešení stávající situace v kontextu toho, jak se k situaci leteckých společností staví ostatní státy, najde,” citovala Česká televize z textové zprávy od spolumajitele Smartwings Jiřího Šimáněho.

Někteří ekonomové jsou k nápadu na možný vstup státu do ČSA skeptičtí.

„Znárodnění nic neřeší,” řekl Novinkám ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. „Někdo situaci srovnává s krokem americké vlády, která po finanční bouři 2008 skoupila americké automobilky, vyhodila management, situaci aspoň trochu zlepšila, a pak akcie – stále se ztrátou – prodala. Ale u ČSA není splněna ani jedna podmínka,“ poznamenal.

„Pokud je problém s managementem, a pokud je firma nějakou klíčovou součástí infrastruktury nějaké ekonomiky, pak jako úplně poslední možné řešení může připadat v úvahu znárodnění jako alespoň tolerovatelná nejzazší mez poté, co jsme zkusili všechno ostatní. Z pozice vlastníka pak můžete management vyhodit a nahradit lepším – pokud tedy věříte, že státní komise bude schopna najít a motivovat lepšího manažera než soukromník,“ vysvětlil Bartoň.

To však u ČSA neplatí. „Management není ve stavu katastrofálního selhání a nejde o nenahraditelnou kritickou infrastrukturu. ČSA bylo jen zakázáno nabízet své služby. Poptávka by byla, ale občané mají zakázáno kamkoli vycestovat. To lze řešit stávajícími programy pro udržení ekonomických vztahů pro celý zbytek ekonomiky. Tedy pokud by ty programy byly dostatečné,“ dodal.

Podle Bartoně navíc není jasné, jak by takové znárodnění pomohlo ve chvíli, kdy dojde k otevření hranic - poptávku podle něj nařídit nemůže, a nabídku zlepšit neumí.

„Na Západě postižené aerolinky prosí stát spíše o záruku na půjčky než o znárodnění. Stát se pravděpodobně chystal znárodnit ČSA již dlouho a covid nyní jen přinesl vhodnou roušku, pod kterou to schovat,“ předpokládá Bartoň.

Podle ekonoma však postoj českého státu není ojedinělý. „Znárodňovat se dlouho chystala řada evropských vlád, protože evropský trh, na rozdíl od toho amerického, stále neprošel ozdravnou kúrou. Navzdory jednotnému evropskému trhu žijeme ve světě národních šampionů, ať už je vlastní kdokoli, kteří v nějaké formě nesou na křídlech jméno své země. Mezitím kromě vládních úředníků všichni létají nenárodním Ryanairem, Easyjetem nebo Wizzairem,“ připomněl Bartoň.

Podle ekonoma přikročení ke „konsolidaci“ na trhu byla otázkou času. „Bez viru by však nikdy nemohla mít podobu znárodňování, na neoprávněnou státní pomoc dokáže být EU velmi citlivá. Nyní se však obávám, že se otupí i citlivost EU vůči znárodňování v členských státech, a tak i znárodnění ČSA bude snazší než před nástupem pandemie,“ uzavřel ekonom.

Hlavní ekonom skupiny Czech Fund Lukáš Kovanda míní, že v současnosti hrozí opakování 30. let 20. století a tehdejší světové hospodářské krize. A to se týká i reakcí vlád.

„Letečtí přepravci jsou první na ráně. Celosvětově. Jestliže premiér a další představitelé vlády v souvislosti s možným kapitálovým vstupem do některé z firem nejčastěji zmiňují skupinu Smartwings, nejsou v tom sami,“ připomněl Kovanda.

Italská vláda v březnu zahájila převzetí letecké společnosti Alitalia. „Řím bude aerolinky vlastnit, dokud se nenajde kupec, což se však vzhledem k současné koronakrizi jen tak nepodaří,“ dodal Kovanda.

Jinými zeměmi argumentuje i mluvčí Smarwings. „V této souvislosti bychom rádi poukázali na to, že i tak velké společnosti jako Lufthansa, KLM-Air France, United Airlines, Delta Airlines, Ryanair, Easyjet, Scandinavian Airlines, Finnair a mnoho dalších jednají s národními státy o pomoci v situaci, kterou nezavinily a kterou by pravděpodobně žádná z nich bez jejich pomoci nezvládla,” uvedla Dufková.

Podle Kovandy by převzetí firmy vládou mělo být považováno za krajní krok. „Státní vlastnictví firem je totiž velmi často značně neefektivní, takže celospolečensky může být přínosnější žádné znárodňování nepodnikat a kolabující firmu ponechat svému osudu – jakkoli krutě to může znít,“ uzavřel ekonom.