Známé supermarkety mají výrazně levnější a kvalitnější konkurenci

Prodejna JIP Svět potravin nabízela v polovině měsíce kilogram rajčat za 54 korun. A to ani nebyly ve slevě.

V běžných supermarketech přitom podle nákupního rádce Kupi stojí momentálně nejméně 60 korun, v Albertu jsou zrovna o třetinu zlevněná, normálně ale stojí 90 korun.

Levnější je ve zmíněném obchodě JIP i další zelenina či ovoce – brambory, papriky, okurky, citrony, mandarinky nebo jablka. Výhodně tu zákazník pořídí i maso. Kilo vepřové panenky stojí 175 korun, kilo mletého mix je za 107 korun.

U mnohých položek ale může zákazník nakupovat za ještě nižší, podnikatelské ceny, pakliže nakoupí stanovený počet kusů.

Přitom ceny nejsou jen nižší, ale také stabilní. „Líbí se mi, že neskáčou tolik jako jinde. Vím, že tu vždy najdu to, co potřebuji, za dobré ceny,“ chválí si prodejnu Bořanovice v okrese Praha-východ zákaznice Alena Mitterová.

Nabízí se zde i spousta alternativních značek a sortimentu, který je jinde sotva k dostání. Čerstvé a živé ryby a korýši, koření na váhu, vegetariánské a bio produkty, velký výběr piv i vín, uzeniny z Itálie a Španělska, mléčné výrobky z mnoha českých farem i z Francie. V regálech jsou i zahraniční privátní značky Edeka a Carrefour.

„Na rozdíl od některých konkurentů ceny nedotujeme. Toto chování považujeme za nefér jednání, které je v mnoha okolních zemích dokonce zakázané. Výrazně navyšuje ostatní ceny potravin a omezuje konkurenci,“ vysvětlil pro Novinky cenovou politiku obchodní ředitel JIP Pavel Friedrich.

Podle mnohých odborníků totiž například máslo používají mnohé obchodní řetězce jako takzvaný tahák. Produkt, po kterém je zrovna poptávka, zlevní a prodávají pod reálnou nákupní cenou. Do prodejny tak ale přilákají více zákazníků, kteří nakonec do košíku stejně přihodí další produkty, na nichž má obchodník vyšší marže.

„JIP vydělává i na tom, že zde zákazníci nakupují ve velkém. Navíc má nižší nájmy a velmi omezené náklady na reklamu. Také umí dobře pracovat s položkou, které se říká ‚marže na metr krychlový za měsíc‘. V některých částech JIPu je zboží naskládáno mnohem výše a hustěji než v jiných obchodech. Tím šetří na místě a energiích,“ sdělil Novinkám marketingový expert Robert Le Veneur.

Ne všechno ale v JIP Světě potravin mají lacinější než u známějších prodejců. Například nejlevnější máslo zde stojí 70 korun a deset vajec z halového chovu ještě o sedm korun více.

Najdou se i další obchody, kde je levněji. V řetězci Vyplatí se zákazník nenajde čerstvou zeleninu ani ovoce, ale rozhodně se tam vyplatí vypravit třeba pro alkohol. Plechovka plzně zde vyjde v prodejně na pražské Balabence na bezkonkurenčních 25 korun. Levné je tam ale také německé pivo. Speciály, ležáky i cidery zde zákazník koupí už za 10 korun.

Výhodné je rovněž krmivo pro domácí mazlíčky, drogerie, uzeniny nebo mléčné a bio výrobky, cukrovinky z Německa, olej a trvanlivé potraviny.

To do pražské Malé Hanoje, jak se někdy přezdívá asijské tržnici Sapa, nemusí zákazník vyrazit pouze kvůli autentickému jídlu a atmosféře. V místním hypermarketu Tamda foods zákazník sežene téměř vše, až na čerstvé maso.

K tomu je omezený výběr pečiva, másla a vajec, ale jinak prodejna nabízí velký sortiment cenově výhodné drogerie a obrovský výběr asijských potravin včetně bylinek. Například kilo mražených krevet zde lze pořídit od 225 korun. To je asi polovina toho, co jinde. Citelně levnější jsou i rýže, koření a další trvanlivé přílohy.

Potraviny v Česku za tři roky zdražily skoro o třetinu. „Ceny potravin vyvolávají u veřejnosti nelibé reakce. Na rozdíl od mnoha jiných druhů zboží si je nelze dost dobře odpustit a spotřebitelé se tak mohou cítit podnikateli ‚vydíráni‘, protože je od nich požadována větší platba za uspokojení základních životních potřeb,“ řekl Novinkám hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.

Čechy ale netrápí jen ceny. Části trhu s potravinami dominuje jen několik firem, což se odráží i v tom, že sortiment v různých regálech si je nezřídka podobný.

„Osobně již léta apeluji na řetězce, aby více preferovaly lokální produkty nebo jiné dodavatele. Zdá se ale, že jim současný stav vyhovuje,“ míní agrární analytik Petr Havel. Výběr dodavatelů je samozřejmě na obchodnících. „Ale mohou to ovlivnit i spotřebitelé, pokud budou některé výrobky požadovat,“ doplnil Havel.

S tím souhlasí i Le Veneur. „Jednou z cest k levnějším potravinám je to, že zákazníci budou vyhledávat nové značky a obchody,“ dodal.

Zmíněné alternativy ale mají i nevýhodu. Vlastní méně prodejen a pro většinu zákazníků jsou z ruky. Větší nákupy autem se ale vyplatí.