Článek
Na zmrazení těžby ropy na úrovni letošního ledna se v úterý dohodly tři země OPEC (Saúdská Arábie, Katar, Venezuela) a Rusko. Jde o první takovou dohodu po 15 letech. Čtveřice ji ovšem podmiňuje tím, že totéž učiní i další přední producenti včetně právě Íránu. [celá zpráva]
Íránský velvyslanec při OPEC Mahdí Asálí uvedl, že země hodlá zvyšovat těžbu ropy až na úroveň před uvalením sankcí.
"Žádat Írán o zmrazení těžby je nelogické... když byly na Írán uvalené sankce, některé země zvyšovaly těžbu a způsobily propad cen ropy. Jak mohou čekat, že teď bude Írán spolupracovat a doplácet na to?“ řekl Asálí.
Do Teheránu míří na jednání ministr pro ropný průmysl Venezuely, aby se pokusil vyjednat zmrazení těžby. Podle dvou zdrojů BBC nabídnou Íránu země OPEC„zvláštní podmínky“.
Dohodě se prý nedá věřit
Dohoda o zmrazení těžby má pomoci k růstu cen ropy, které od vrcholu v létě 2014 ztratily téměř 70 procent. Obchodníci s ropou ale zřejmě životaschopnosti plánu nevěří. Ceny ropy Brent po mírném posílení v úterý nakonec klesly o 3,2 procenta. Ve středu nepatrně rostou na 32,40 dolaru za barel.
Odborník na ropný trh z Královského institutu mezinárodních vztahů Chatham House BBC řekl, že úterní dohodě se „naprosto nedá věřit“. Poukazuje na to, že Rusko své předchozí sliby nesplnilo. Moskva se naposledy zavázala spolupracovat s OPEC v roce 2001, své závazky ale nedodržela a naopak zvýšila vývoz ropy, připomněl.
Pokles cen ropy pomáhá zlevnění pohonných hmot, na druhou stranu ale těžce dopadá na vývozce ropy i rozvíjející se ekonomiky. Přeneseně se podle ekonomů odráží na propadu světových burz. Hlavní indexy evropských burz od začátku roku oslabily kolem deseti procent.
