Změny v předčasných důchodech pro náročné profese jsou nehorázné, bouří se odbory

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je pro odboráře změna nepřípustná a trvají na původní širší variantě.

Vláda původně v návrhu důchodové reformy počítala s tím, že nárok na výhodnější předčasné důchody budou mít profese zařazené ve čtvrté nejrizikovější kategorii a pak ta povolání ze třetí rizikové kategorie, která jsou vystavena výrazné fyzické zátěži, chladu, teplu a vibracím. Celkem se to mělo týkat 120 tisíc lidí.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda ale v pozměňovacím návrhu prosazují, aby se to týkalo pouze čtvrté rizikové kategorie, kam patří zhruba patnáct tisíc lidí. Jejich návrh štěpí i samotnou vládní koalici. Část jejích poslanců dokonce podle České televize avizovala, že pokud projde, nepodpoří celou vládní reformu.

„V těchto situacích se bude v koalici jednat a nějaká dohoda musí ve finále být. Do třetího čtení se nedá jít bez dohody. Máme před sebou dva týdny,“ prohlásil už v úterý dopoledne na jednání s novináři ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který je předkladatelem penzijní reformy jako celku. Podobu dohody, k níž zmíněné cizelování směřuje, nechtěl upřesnit. Dodal, že zveřejní až vyjednaný výsledek.

„Je pro nás zcela nepřijatelné, aby po ročním vyjednávání expertních skupin několika ministerstev, zaměstnavatelů i zaměstnanců najednou přišli předsedové poslaneckých klubů ODS a TOP09 a vše shodili ze stolu,“ okomentoval pozměňovací návrh za Průmyslovou alianci odborových svazů šéf největšího českého odborového svazu Kovo Roman Ďurča. Pokud návrh projde, avizovala aliance zatím neupřesněné protesty.

Odboráři nejsou spokojeni ani s avizovaným návrhem na zvýšení platů politiků. Jurečka původně navrhnul, aby se zvýšily o 13,7 procenta, pod tlakem veřejného mínění ale chce růst zmírnit na 6,9 procenta.

Podle Středuly je neakceptovatelné, aby byl jiný růst pro ústavní činitele než pro zaměstnance. O 1400 korun paušálně by totiž podle návrhu státního rozpočtu měly od ledna vzrůst platy všech státních a veřejných zaměstnanců vyjma pedagogů.

Středula doufá, že vláda k navyšování platů ústavních činitelů přistoupí tak, jak doporučují odbory. „Myslíme si, že situace se má uklidnit a toto je jeden z mála způsobů, jak by se to uklidnit mohlo,“ řekl. Další postoj podle něj odbory řeknou až podle toho, jak dopadne středeční jednání kabinetu.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání tripartity novinářům řekl, že je vláda připravená dále vést diskusi, byť dnes ke shodě nedošlo. „Neobávám se, že by to mělo jakkoli ohrozit sociální smír,“ uvedl. Doplnil, že nejde jen o platy ústavních činitelů, ale také o platy státních zástupců a soudců. „Nelze z toho vytrhávat jenom ten jeden segment, je potřeba vnímat nutnost toho řešení od 1. ledna jako celek,“ řekl.

Platy poslanců, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších funkcionářů se vypočítávají s pomocí koeficientu a průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců za předloňský rok. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se však obrátili na Ústavní soud, který konstatoval, že snížení jejich platů po trvalé změně koeficientu odporuje ústavnímu pořádku. Koeficient proto pro ně od příštího roku zrušil.

Ministerstvo práce následně připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě ale upozornil, že se ústavností snížení platů politiků nezabýval.