Vláda změní podmínky podpory v nezaměstnanosti

Zpřísnění se podle návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů dotkne lidí, kteří se v období dvou let opakovaně evidují mezi nezaměstnanými. „Aby měli nárok na podporu, budou muset mezi evidencemi odpracovat delší období,“ popsala změny mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová.

Lidé do 50 let věku mají nárok na podporu po pět měsíců, od 50 do 55 let se jim může vyplácet až osm měsíců a nad tuto hranici jedenáct měsíců.

Pokud nezaměstnaný v současnosti vyčerpá část doby, po kterou má nárok na podporu, a najde si práci, tak musí odpracovat nejméně tři měsíce, aby měl nárok opět na plnou podpůrčí dobu. Tato lhůta se má od příštího roku prodloužit na šest měsíců.

Pokud dotyčný pobíral podporu po celou dobu, musí si nyní odpracovat šest měsíců, než opět získá nárok na podporu. Nově to bude devět měsíců.

Výjimkou je samozřejmě situace, když dá pracovník výpověď ze zdravotních důvodů. „Jestliže se někteří lidé na úřad práce vracejí třeba během dvou až tří let poměrně často a vytěžují systém, tak je to nefér vůči těm, kteří pracují a na pracák přijdou jednou dvakrát za život,“ řekl Právu ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Naopak příznivější bude stát u podpory navazující na odstupné.

Pokud nyní člověk dostane při výpovědi například tříměsíční odstupné, na podporu v nezaměstnanosti má nárok až od čtvrtého měsíce. Do té doby má žít z odstupného. Nově bude podle návrhu dostávat podporu hned od prvního měsíce po evidenci.

„Odstupnému tím bude navrácen jeho původní smysl. A to ten, že se jedná o finanční satisfakci zaměstnanci, který ztratil zaměstnání bez svého zavinění,“ uvádí se v důvodové zprávě.

U odstupného se má změnit ještě jedno pravidlo. Pokud ho nyní zaměstnanec od zaměstnavatele při odchodu nedostane, i když na něj má nárok, může po evidenci mezi nezaměstnané požádat úřad práce o jeho kompenzaci a stát pak peníze vymáhá u dané firmy. Tuto kompenzaci chce do budoucna ministerstvo zrušit.

„Kompenzace nemá na rozdíl od podpory maximální limit a omezení pro opakované poskytnutí, a to ani v rámci shodného zaměstnavatele. Současně ani není stanovena povinnost uchazeče vrátit kompenzaci, pokud by byla vyplacena neprávem,“ poukázala mluvčí Davidová.

Výše kompenzace je stanovena jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, a 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. V praxi úřadu práce se objevovaly i vyplacené kompenzace přesahující 100 tisíc korun.

Podle Davidové se stává i to, že se někteří lidé nechávají účelově zapsat mezi nezaměstnané, aby dostali kompenzaci, i když už mají dohodnuté jiné zaměstnání.

Jako nespravedlivou pak vnímají kompenzaci lidé, kteří odstupné nedostanou a začnou hned pracovat. V tom případě se musejí odstupného domáhat sami soudní cestou.

Opozice i odbory se k navrženým změnám stavějí rozpačitě. S částí, byť s výhradami, jsou ochotni souhlasit, s částí ne. „S podporami v nezaměstnanosti by se určitě mělo něco udělat, pokud to půjde ruku v ruce s rekvalifikacemi. Nemůžeme mít tolik lidí na dávkách,“ řekl Právu poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Se zpřísněním opakovaného pobírání podpory během krátké doby tedy souhlasí, ale s okamžitou podporou při odstupném nikoliv. „Člověk si může během těch tří měsíců s odstupným najít práci. Stát má zasáhnout až poté, co si ji nenajde,“ dodal.

„Nejsme zásadně proti tomu, aby se prodloužila doba při opakované evidenci, protože primárním cílem je, aby lidé měli zaměstnání,“ sdělil Právu Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Ale určitě nám vadí zrušení kompenzace. Byla zavedena, protože se často stávalo, že ti lidé nedostali doplaceno odstupné a šli rovnou na podporu v nezaměstnanosti. Dostávali se tak do finančně těžké situace a finanční prostředky pak žádali z jiných dávek,“ zakončil Vaňásek.

Zákon ještě musí schválit vláda, Parlament i prezident. Platit by měl od ledna.