Změny klimatu napáchaly škody jako finanční krize

Například hurikán Milton na jihu USA způsobil podle odhadu škody za 81,5 miliardy dolarů (1,9 bilionu korun), jak píše server CNN, celkové náklady extrémních klimatických jevů ovlivněných změnou klimatu po celém světě šplhají již do řádově vyšších částek.

Zmíněné dva biliony dolarů podle studie ICC zhruba odpovídají ekonomickým dopadům globální finanční krize, která začala v roce 2008. Extrémní klimatické jevy zasáhly po celém světě přes 1,6 miliardy lidí, ničily domy, infrastrukturu i podniky. Analýza sčítá nejen materiální škody, ale i následný výpadek produkce ekonomiky.

Jen za roky 2022 a 2023 studie vyčíslila škody na 451 miliard dolarů (10,6 bilionu korun). Oproti průměru předchozích osmi let šlo o nárůst o 19 procent.

Studie ICC byla zveřejněná v předvečer výroční klimatické konference OSN, která začala v pondělí v ázerbájdžánské metropoli Baku.

Během následujících dvou týdnů se mají konference zúčastnit představitelé zhruba 200 zemí, včetně českého premiéra Petra Fialy. Delegáti budou diskutovat o způsobech, jak omezit klimatické změny a jak se na ně připravit.

ICC je největší obchodní organizací na světě, podporuje mezinárodní obchod a investice. V nedělní zprávě uvedla, že chce motivovat vlády a firmy ke snižování emisí skleníkových plynů, které přímo přispívají ke globální změně klimatu.

„Stejně jako na světovou finanční krizi svižně a společně reagovali světoví lídři, potřebujeme aby vlády pochopily ekonomické dopady klimatické změny a nutnost reagovat s podobnou rychlostí a rozhodností,“ uvedl v prohlášení generální sekretář komory John W. H. Denton.

CNN zmiňuje neradostné prognózy klimatologů, podle kterých bude letošní rok nejteplejší v historii. Připomíná také fakt, že znovuzvolený prezident USA Donald Trump opět připravuje odstoupení země od Pařížské klimatické dohody a slibuje zmírnit s emisemi související regulace, které podle něj poškozují americké hospodářství.