Změna v předčasných důchodech poškodí starší zaměstnance

„U řady lidí, kteří mají do šedesátky jen pár let, je to nemožné,“ řekl Novinkám místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.

Aby totiž podle něj mohli jít lidé do předdůchodu třeba pět let před klasickou penzí, museli by mít ušetřeno aspoň 770 tisíc korun.

„Tuto částku jsou schopni naspořit za celý produktivní život, ne za dva nebo tři roky. Navíc i kdyby ji měli, nevyžijí z ní celou dobu,“ dodal předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo.

Navíc jejich průměrný měsíční příjem by podle propočtů penzijních společností při naspořených 770 000 korun byl při pětiletém předdůchodu sotva 13 tisíc Kč.

Podle původní verze důchodové reformy měli mít nárok na klasický předčasný důchod bez krácení lidé v povoláních zařazených ve čtvrté i třetí kategorii rizik. Tedy i ti, kdo jsou vystaveni výraznému chladu, teplu, vibracím nebo celkové fyzické zátěži. Týká se to svářečů, slévačů, brusičů či dělníků v chemických výrobách, kovářů, zedníků, kamnářů, ale i některých zdravotníků.

Koalice ale na poslední chvíli prosadila, že se státní předčasný důchod bez krácení bude týkat jen čtvrté rizikové kategorie. U části třetí rizikové kategorie má být kompenzací to, že jim budou zaměstnavatelé povinně posílat na účet na penzijním spoření čtyři procenta hrubé mzdy. Oni pak budou moci čerpat tyto úspory třeba na předdůchod, ze kterého by žili až do dovršení řádného důchodového věku. Tuto část ale bude teprve potřeba schválit dalším zákonem.

Zaměstnavatelé mají přitom posílat na penzijní spoření zaměstnanců v soukromých fondech o pětinu méně, než by platili do státního pilíře. „Předpokládáme, že u penzijního spoření bude státní příspěvek a zhodnocení produktu. Proto pracovní skupina, která to připravovala, přistoupila k nižší procentní sazbě,“ sdělil Novinkám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nárok na klasickou předčasnou penzi bez krácení se měl u náročných profesí třetí i čtvrté kategorie rizik vypočítávat podle odpracovaných směn od roku 2015. To ale v nové variantě není možné, protože zaměstnavatelé začnou částku povinně odvádět až poté, co bude nový zákon připraven. Nikoliv zpětně.

To podle odborů opět znevýhodňuje starší zaměstnance, kteří by tak mohli při odpracování zhruba deseti let v náročné profesi jít do výhodnější předčasné penze aspoň o 15 měsíců dříve.

Samozřejmě se najdou výjimky, které naspořeno mít mohou. „Některé velké firmy podmínku příspěvků ve výši čtyř procent nebo i více na penzijní spoření už nyní splňují, protože jsme to dojednali my v kolektivních smlouvách,“ připustil odborář Vaňásek.

Odbory tudíž požadují, aby se případný další příspěvek platil nad rámec dojednaný kolektivními smlouvami, protože jinak by to neznamenalo pro zaměstnance žádnou změnu.