Článek
EET začne od prosince v první fázi platit pro hotely a restaurace. Později se v dalších několika vlnách rozšíří na maloobchod a velkoobchod či řemeslníky.
V případě restaurací bude rozdíl u jídel konzumovaných na místě a s sebou.
„O stravovací službu se bude jednat v případě, že jídlo bude servírované v provozovně a ke snězení je zákazníkovi poskytnuto přiměřené zázemí, tj. např. stoly, židle atd. V tomto případě bude povinností poplatníka přijatou tržbu evidovat již od 1. 12. 2016. Bude-li ovšem v té samé provozovně vydáno jídlo např. do papírové tašky, už se nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží. V takovémto případě má poplatník povinnost přijatou tržbu evidovat až od 1. 3. 2018,“ uvádí se v metodické příručce ministerstva, kterou zveřejnilo na webu.
„V praxi to bude vypadat tak, že v rámci jedné restaurace bude nutné nejprve rozlišit situaci, zda si zákazník odnese jídlo s sebou, nebo se ho rozhodne zkonzumovat přímo v provozovně a teprve následně určit, jak tržbu zaúčtovat,“ řekl Novinkám Zbyněk Švec ze společnosti Septim, která nabízí elektronické pokladny.
Oddělené transakce
To podle něj jednak zkomplikuje práci samotnému personálu a i pro firmu to bude znamenat relativně složité úpravy systému.
Restauracím sice podle ministerstva nic nebrání v tom jídlo s sebou už od prosince také dobrovolně účtovat přes EET, provozovatelé se ale spíš budou snažit využít možnosti podle zákona část tržeb neúčtovat. Podle Švece se klienti již dotazují na možnosti, jak to technicky řešit. Jednou z variant je, že pokladna bude dělit účet obsahující jak jídla s sebou, tak jídla konzumovaná v restauraci na dvě oddělené transakce.
Párek i zmrzlina bez účtenky
Ministerstvo již dříve upřesnilo, že EET se v první fázi nebude týkat prodejů občerstvení u stánků nebo na festivalech. Metodická příručka objasňuje, že zde platí to samé jako u jídla s sebou.
„Pokud charakter jídla nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení – jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.),“ uvádí příručka.
Jiří Žežulka z poradenské firmy Apogeo označil změnu postoje ministerstva v oblasti stánkového prodeje za překvapivou, protože předtím zastávalo názor, že stánkový prodej je součástí stravovacích služeb.
„Tím, že ministerstvo použilo alternativní výklad, do jisté míry otevírá prostor pro obcházení zákona," řekl Žežulka agentuře ČTK. Podobný názor má i Švec.
„Někteří provozovatelé stravování budou například vymýšlet konstrukce, pomocí kterých maximalizují počet transakcí, které nebudou odesílat do EET. Navíc prodej s sebou bude cenově zvýhodňován, a tak vzniknou 'stánky' přilepené k provozovně, prodej z okna atd. To vše úplně zbytečně, pouze kvůli nekoncepční práci státní správy," dodal.
"Jakákoli zpřesnění vítáme. I přes toto vymezení však u některých provozoven možná bude problematické určit, kdo kam spadá. Příkladem mohou být fastfoodové řetězce v obchodních centrech, kde jednotlivé provozovny mají povahu stánku a židle a stoly náleží obchodnímu centru," myslí si Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka.
