Žluté vesty dusí francouzskou ekonomiku. Obchodníci přišli nejméně o 26 miliard

„Je to katastrofa pro obchod, katastrofa pro naši ekonomiku,“ řekl Le Maire při návštěvě pařížských obchodů poničených během protestů. Dodal, že kvůli protestům je potřeba počítat ke konci roku s dalším zpomalením hospodářského růstu. Ve třetím čtvrtletí rostla ekonomika meziročně jen o 1,5 procenta. Ministr financí také označil situaci za „krizi” pro celou společnost i demokracii.

Přesné propočty dopadu na HDP zatím nejsou k dispozici. Už v pátek francouzská asociace maloobchodu pro agenturu Reuters uvedla, že od začátku protestů 17. listopadu ztráty dosáhly kolem miliardy eur. Le Maire v minulém týdnu uvedl, že tržby restaurací se propadly o 20 až 50 procent.

Francie zažila čtvrtý víkend protestů v řadě. Lidé demonstrovali proti chystanému zvýšení daně z pohonných hmot (kterou vláda nakonec o půl roku odložila), růstu životních nákladů i prezidentovi Emmanuelu Macronovi. V sobotu vyšlo do ulic Paříže i dalších měst přes 130 tisíc lidí a přes 1 700 bylo zatčeno. O víkendu zůstaly zavřené turistické atrakce včetně Eiffelovy věže a muzea Louvre.

Protesty způsobují v některých místech i problémy se zásobováním pohonnými hmotami, zavřely tak i některé čerpací stanice.

Pařížské úřady vyčíslily škody z posledního víkendu na milión eur. Demonstranti ničili obchody a bankomaty, zapalovali auta.

„Škody byly výrazně vyšší než minulý týden, protože sobotní protesty byly víc rozptýlené,“ řekl místnímu rozhlasu náměstek starosty Paříže Emmanuel Gregoire.

Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Francouzský prezident Emmanuel Macron, po jehož odstoupení řada demonstrantů volá, se chce vyjádřit k národu až v následujících dnech.