Zlato, stříbro, měď, hliník. Ceny kovů letos rostou, některé lámou rekordy

Letošní akciové trhy táhne především technologický sektor a nadšení kolem umělé inteligence, u zdražování zemědělských komodit lze zase hledat hlavní důvody ve slabé úrodě, která je dlouhodobým důsledkem klimatických změn.

V otázce, proč zdražují i průmyslové kovy, existuje několik dílčích důvodů. Na straně nabídky to jsou třeba sankce uvalené na Rusko či uzavírání dolů, na poptávkové straně to je zase očekáváné oživení průmyslu a probuzení čínské ekonomiky.

V neposlední řadě k růstu přispívá také velký příliv investic do kovů ze strany různých hedgeových fondů, které sázejí na to, že dodávky některých komodit budou v budoucnu omezené, což vyžene cenu dál nahoru.

Cena zlata trhla s otevřením nového týdne historický rekord, když se v pondělí troyská unce žlutého kovu prodávala téměř za 2500 dolarů (57 tisíc Kč). Ve srovnání se začátkem roku tak hodnota zlata vzrostla zhruba o čtvrtinu.

Cenu vyhnala nahoru především zvýšená očekávání trhu ohledně snižování úrokových sazeb ze strany americké centrální banky (Fed). Uprostřed týdne ale zlato zhruba čtyři procenta z historického rekordu umazalo, protože došlo k přehodnocení toho, kdy a jak moc začne Fed sazby snižovat.

Nicméně dlouhodobý trend na zlatu je býčí, a to zejména díky dvěma faktorům: současné geopolitické napětí, hlavně na Blízkém východě, a plnění trezorů centrálních bank, které zlato, stejně jako některé velké investiční fondy, nakupují ve velkém.

„Zlato je odjakživa vnímáno jako bezpečný přístav v nejistých dobách, a tak je velká pravděpodobnost dalšího růstu jeho ceny. Z tohoto pohledů tedy není překvapivé, že jeho cena nyní překonává rekordní hodnoty, což opět zvedá další zájem o investování do zlata,“ řekl Novinkám Martin Tomek, analytik prodejce drahých kovů Auringo. Zároveň dodal, že společnost v letošním prvním čtvrtletí evidovala meziroční nárůst v prodejích zlata zhruba o čtvrtinu.

Výrazně roste také cena stříbra, která se v pondělí dostala nad 32 dolarů (730 Kč) za unci a byla tak na nejvyšší úrovni od roku 2013. Podobně jako zlato ale v průběhu týdne stříbro část zisků smazalo a v pátek se cena pohybovala lehce nad 30,5 dolaru za unci.

„Stříbro těží z podobných faktorů jako zlato, není však až tak silným bezpečným přístavem jako žlutý kov. Stříbro je však navíc hojně využíváno v průmyslu – například v bateriích a solárních panelech. A právě po nich roste výrazně poptávka,“ sdělil Novinkám analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Dalším důvodem růstu ceny stříbra jsou také obavy o jeho nedostatečnou nabídku. „Celková poptávka by letos měla opět vzrůst o dvě procenta, nabídka by však měla klesnout o jedno procento. Deficit stříbra na trhu se tak zvyšuje a to tlačí nahoru i jeho cenu,“ dodal Lajsek.

Zhruba třetinový nárůst od začátku roku si připsala cena mědi. Ta se v pondělí na Londýnské burze kovů (LME) vyšplhala až k rekordní hranici 11 tisíc dolarů (251 tisíc Kč) za tunu. Důvodem je, že měď má v průmyslu, kde pomalu dochází k oživení, široké využití, a navíc se hojně využívá v odvětvích, která patří k těm nejrychleji rostoucím, jmenovitě například elektromobilita nebo obnovitelné zdroje energie.

„Právě z těchto důvodů se očekává, že celosvětová poptávka po mědi vzroste do roku 2035 až o 100 procent na 50 milionů tun ročně. Banky, investiční fondy a těžaři tak díky pozitivnímu výhledu vstupují na trh a postupně tlačí cenu mědi vzhůru,“ uvedl ve svém nedávném komentáři analytik společnosti XTB Marek Nemky.

Manažer hedgeového komoditního fondu Commodities Discretionary Enhanced, který má pod správou 1,3 miliardy dolarů, Pierre Andurand se nechal pro Financial Times (FT) slyšet, že cena mědi se podle něj v příštích několika letech téměř zčtyřnásobí, protože rostoucí poptávka způsobí, že globální zásoby červeného kovu se ztenčí.

„Směřujeme ke zdvojnásobení růstu poptávky po mědi v důsledku elektrifikace světa, včetně elektrických vozidel, solárních panelů, větrných farem, ale také vojenského využití a datových center. Myslím, že bychom mohli skončit na 40 000 dolarech za tunu v příštích čtyřech letech. Neříkám, že tam zůstane, nakonec ze strany nabídky dostaneme odpověď, ale ta bude trvat déle než pět let,“ řekl FT.

Zhruba pětinový nárůst od startu roku si připsal také hliník, který je vedle mědi nejvyužívanějším průmyslovým kovem, a tak jsou důvody jeho růstu podobné jako u mědi. Březnové, potažmo dubnové oživení amerického, ale i čínského průmyslu tak hraje ceně hliníku do karet, neboť roste po něm poptávka.

„Na trhu jsou navíc obavy o nedostatek hliníku i mědi. Ty jsou umocněny novými sankcemi na Rusko, důležitého exportéra průmyslových kovů, jako jsou nikl (6 % celosvětové produkce), měď (4 %) a hliník (5 %). Pod novými sankcemi se nesmí na LME obchodovat s kovy z Ruska. Ceny hliníku na oznámení reagovaly růstem o devět procent, což byl největší denní nárůst od začátku obchodování v roce 1987,“ upozornil Lajsek.

Současná cena hliníku pohybující se kolem 2650 dolarů (60 400 Kč) za tunu je ale stále hluboko pod hodnotami z roku 2022. Po vypuknutí války na Ukrajině vystřelil hliník na LME až k hodnotě přesahující 3800 dolarů za tunu. Ač je sice ruský podíl na světové produkci jen v řádu jednotek procent, dál to zhoršilo tehdejší nedostatek komodity na trhu, který započal už v době pandemie covidu-19.