Zlaté časy na trhu práce. Firmy nabírají

„Největší optimismus panuje u firem z oblasti zpracovatelského průmyslu,“ konstatoval marketingový manažer společnosti Jiří Halbrštát.

Z fabrik totiž plánuje najímat nové lidi 28 procent a jen šest procent se chystá snižovat stavy. Asi nejvýraznější šance ntajít si zaměstnání je ve velkých firmách nad 250 zaměstnanců.

Z regionálního hlediska se dá čekat největší růst zaměstnanosti v Praze, kde hledá nové lidi více než pětina společností.

Firmy ovšem podle ManpowerGroup narážejí na zásadní problém, kterým je nedostatek lidí. Celých 62 procent nemůže dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Nejvíce se s nedostatkem potýkají středně velcí zaměstnavatelé.

„Trend trvá už několik let. Důvodem je digitalizace a s ní související změna požadavků na dovednosti pracovníků,“ uvedl Halbrštát.

„Boj o zaměstnance se zostřuje a zaměstnavatelé začínají více reagovat na to, co zaměstnanci chtějí – větší flexibilitu, vyšší mzdu a rozvoj dovedností,“ míní jeho kolegyně Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup v Česku.

Nabídku různých zaměstnaneckých výhod a nefinančních benefitů tak nabízí více než dvě pětiny firem, téměř třetina snižuje své požadavky týkající se vzdělání nebo zkušeností. Navyšováním mez zkouší čelit nedostatku talentů 28 procent zaměstnavatelů.

Podle agentury Grafton Recruitment si nedostatek kvalifikovaných pracovníků uvědomují i samotní uchazeči, kteří si mohou vybírat z mnoha nabídek a svým způsobem i určovat výši mzdy. Napříč obory i regiony tak dochází k mírnému růstu mezd, který kompenzuje stagnaci v loňském roce.

„Pokud mzdy klesají, tak většinou jen u manažerských pozic, což je způsobeno jednak nižšími bonusy a jednak dostatkem volných manažerských kandidátů,“ řekl ředitel této agentury Martin Malo s tím, že v části firem zároveň dochází k návratu finančních i nefinančních benefitů, které byly v loňském pandemickém roce pozastaveny.

Ve výrobních firmách se podle něj nedostatek lidí snaží řešit například financováním rekvalifikací.

Na nedostatek lidí si dlouhodobě stěžují i zaměstnavatelské svazy, jež tlačí na vládu, aby usnadnila přijímání zahraničních pracovníků.

„Politici nepřikládají velkou důležitost nedostatku kvalifikovaných pracovních sil, kvůli kterému firmy musí odmítat zakázky a který brzdí jejich rozvoj i rozvoj hospodářství jako celku,“ míní například mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Nedostatek zaměstnanců v podnicích má podle něj vážný dopad i na příjmy do státní kasy: „Letos tratí miliardy korun ročně, které by mohly vybrat na odvodech zaměstnanců a zaměstnavatelů, dani ze mzdy a nepřímých daních, jako je například DPH, pokud by volná pracovní místa byla plně obsazena.“

Podle analýzy srpnových dat o nezaměstnanosti, jež provedla agentura ManpowerGroup, by přesto jisté rezervy byly. Na úřadu práce se totiž v porovnání s dobou před pandemií zvyšuje podíl lidí nad 45 let věku i těch, kteří jsou evidováni déle než šest měsíců.