Článek
„Reálně si tak důchodci loni pohoršili o 1,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Průměrná obecná míra inflace, která se týká všech spotřebitelů, dosáhla loni 10,7 procenta.
Valorizací důchodů v červnu 2023 se starobní důchody zvýšily v průměru o 755 Kč, a průměrná výše starobního důchodu tak dosáhla 20 216 Kč. V součtu s předchozí lednovou valorizací tak průměrná penze stoupla podle sociální správy o 1580 Kč.
Pomohly dřívější valorizace
Díky dřívějším valorizacím jsou ale důchodci na tom v součtu za několik let přece jen o něco lépe. Ekonom Vít Hradil pro Novinky spočítal, že mezi lety 2020 a 2023 narostly tuzemské ceny o zhruba 32 procent, zatímco průměrný důchod vzrostl o 41 procent.
„Reálná kupní síla průměrného důchodu se tedy zvýšila o přibližně sedm procent. Naproti tomu průměrná zaměstnanecká mzda ve stejném období vzrostla pouze o 22 procent, a její reálná kupní síla tak poklesla asi o osm procent,“ doplnil.
Loňský pokles reálných příjmů důchodců byl ovlivněn i zkrácením červnové mimořádné valorizace v průměru o tisícikorunu.
Podle Kovandy vláda mohla počítat s tím, že se spotřebitelské ceny minulý rok v lednu zvednou za sledované období o minimálně pět procent, což byla zákonná podmínka pro mimořádnou valorizaci. Během loňského ledna ceny vzrostly o šest procent, přičemž analytici očekávali meziměsíční růst i o něco vyšší.
Důchodcovská inflace, která zohledňuje běžný spotřební koš penzistů, vyskočila loni v lednu meziměsíčně ještě výrazněji, dokonce o 8,6 procenta, a byla tak tedy rozhodující pro stanovení výše mimořádné valorizace. „S tím však například experti ministerstva práce a sociálních věcí mohli počítat, když je zřejmé, že zdražení energií se do důchodcovské inflace, jak už víme, promítá ještě výrazněji než do té obecné,“ dodal Kovanda.
