Životní úroveň Čechů loni vzrostla na 91 procent průměru EU. Na oslavy je ale brzo

„Nárůst HDP v poměru k průměru EU je nutné vnímat v kontextu předchozích let, kdy naopak náš HDP vůči EU klesal. Již v roce 2020 jsme dosáhli 93 % průměru EU. Letošní nárůst na 91 % je tak stále pod touto úrovní,“ sdělil Novinkám ekonom z PAQ Research Jakub Komárek.

Velkým problémem zůstávají například rostoucí výdaje na bydlení. „Dle NERV patříme mezi země s nejméně dostupným bydlením. Mezi podzimem 2021 a 2024 narostly výdaje na bydlení takřka o polovinu. Tento vývoj se dramaticky projevil zejména u samoživitelských domácností,“ dodal Komárek.

V roce 2022, kdy začalo v tuzemsku skokové zdražování, klesl HDP Čechů vůči průměru EU na 90 procent.

„Průměrný zaměstnanec by mohl svůj dosavadní rekord z konce roku 2020 překonat někdy v roce 2026, eventuálně v roce 2027,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Česká ekonomika se podle Ročenky ČSÚ v roce 2023 potýkala s kombinací vlivu rostoucí zahraniční poptávky, domácí investiční aktivity, vládní spotřeby na jedné straně a pokračujícího propadu spotřeby domácností a negativního působení změny zásob na straně druhé.

Celkově tak hrubý domácí produkt loni klesl o 0,1 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 10,7 % a jejich meziroční růst postupně během roku zpomaloval. Celkový objem vyplacených mezd a platů nominálně vzrostl o 7,8 % při současném navýšení celkové zaměstnanosti o 0,8 %, ale vzhledem k pokračujícímu růstu cenové hladiny výdělky reálně klesly o 1,2 %.

Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v EU má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo 64 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni byla na 234 procentech průměru EU, uvádí ČSÚ.

Ze zemí, které vstoupily do EU od roku 2004, je Česko na sdíleném třetím místě se Slovinskem, před ním je Kypr. Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (88 procent), v Portugalsku (83 procent) a v Řecku (67 procent). Mezi státy V4 si Česko stojí nejlépe, následuje Polsko s 80 procenty průměru EU, Maďarsko se 76 procenty a Slovensko se 73 procenty.

„V rámci zemí V4 je Česko historicky zemí s nejvyšší životní úrovní. To se však brzy může změnit. Velmi rychle nás dohání Polsko, které od revoluce nepřetržitě roste. Česko si naopak dvakrát uškodilo nepromyšlenými škrty během krizí 2008-2013 a 2021-2023,“ dodal Komárek.

Česká ekonomika loni patřila mezi 11 evropských zemí, jejichž HDP se meziročně snížil. Nejhlubší pokles zaznamenalo Irsko a Estonsko. Nejrychlejší růst loni vykázala Malta, následovalo Chorvatsko. EU jako celek zaznamenala půlprocentní růst HDP.

„Českou ekonomiku trápí vnitřní strukturální problémy i vnější nepříznivá situace. ,Dohánění západu‘ se tak dnes jeví dost nereálně,“ míní Komárek.

Krátkodobě by podle něj pomohlo zamezit nárůstů zdanění zaměstnanecké práce pomocí automatické valorizace slevy na poplatníka a na děti. „Dlouhodobě se musíme transformovat v ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou skrze investice do vzdělání a vývoje. Českou ekonomiku trápí i nízká poptávka domácností. Vlna zdražování dopadla především na nízkopříjmové domácnosti, které pak výrazně méně kupují služby a zboží,“ dodal Komárek.

„Vyspělejší země se v rámci výrobní řetězce častěji nacházejí na jeho začátku – tedy u vývoje inovací – nebo na jeho konci – tedy u prodeje a návazných služeb. Naproti tomu české firmy častěji vykonávají činnosti v prostředku výrobního řetězce, tedy výrobu či montáž. Tomu odpovídá i výrazná orientace české ekonomiky na průmysl spíše než na služby,“ uvedl Hradil.

Česko si loni udrželo pozici s nejnižší mírou nezaměstnanosti, přestože vzrostla o 0,4 procenta na 2,6 procenta. Zůstala tak výrazně pod evropským průměrem, který činil 6,7 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo Polsko, nejvyšší nezaměstnanost byla ve Španělsku.

„Nízká nezaměstnanost je u nás daná výrazným zastoupením pracovních pozic v průmyslu, špatnou životní situací nízkopříjmových domácností, které se bojí zkoušet změnu svého zaměstnání, a v neposlední řadě stárnoucí populací,“ vysvětlil Komárek.

Podle Hradila k tomu přispívá i ekonomická orientace Česka, preferující kvantitu před kvalitou. „Po pádu železné opony jsme si našli v rámci mezinárodních dodavatelských řetězců pozici země s relativně levnou pracovní silou. Ta je tudíž hojně využívaná,“ sdělil Novinkám Hradil.

Česko si stojí dobře také v míře dlouhodobé nezaměstnanosti, která loni činila 0,8 procenta. Celoevropský průměr loni byl 2,1 procenta.