Životní úroveň Čechů dostala na frak

Zdražování neskončilo, ale jen zvolnilo, a při mírném růstu reálné mzdy se životní úroveň Čechů podle ekonomů vrátí na původní úroveň až za pár let.

„Zpočátku měli někteří ještě finanční rezervy, které teprve teď vyčerpali. Týká se to zejména seniorů, samoživitelů dětí, zaměstnaných lidí s nízkými mzdami, nezaměstnaných, a obecně osob s nízkými příjmy, ale do značné míry i většiny rodin s dětmi,“ řekl Novinkám předseda české pobočky Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení Karel Schwarz.

Připomněl, že hlavně ceny elektřiny a vody jsou vyšší než před rokem a spolu s tím zdražují třeba i nájmy. „Ceny energií a dalších komodit se nevrátily na úroveň na počátku roku 2022,“ podotkl Schwarz.

„Pokud někteří dodavatelé, spíše plynu, nyní zlevňují, projeví se to až ve vyúčtováních přibližně za rok. Ceny některých základních životních nákladů však stále významně stoupají,“ konstatoval.

Podle studie Plaformy pro sociální bydlení a Ostravské univerzity se od roku 2020 do loňska zvýšil počet lidí v domácnostech, kteří nejsou schopni zaplatit energie, o více než 75 procent na 1,35 milionu osob v 690 tisících domácností.

„Odhadujeme, že jejich počet se už více než zdvojnásobil,“ uvedl Schwarz. Lidí v takzvané energetické chudobě, kteří si nemohou dovolit dostatečně topit, dluží na energiích či za ně utratí více než dvě pětiny svého čistého příjmu by tak bylo již přes 1,5 milionu.

„Mzdy nám zůstaly na stejné úrovni, ale naše životní náklady se v posledních letech zvedly asi o třetinu. Navíc nám odrůstají tři děti, což se v rodinném rozpočtu také projevuje. Žijeme od výplaty k výplatě,“ řekla Novinkám Monika Sobotková z pražského Barrandova.

Ona i její muž přitom mají nadprůměrný příjem. „Z našich dat i závěrů České národní banky víme, že vlna zdražovaní negativně dopadla především na domácnosti s nižším příjmem. Obzvlášť výdaje na bydlení vzrostly výrazně, mezi podzimem 2021 a dneškem takřka o polovinu,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

Tento vývoj se podle něj dramaticky projevil zejména u samoživitelských domácností. „Zatímco dříve končilo každý měsíc na nule 41 procent samoživitelek a samoživitelů, nyní je to již 64 procent,“ dodal s tím, že bez podpory dávkového systému by mnoho nízkopříjmových domácností čelilo vážným existenčním problémům.

Výdaje na příspěvky na bydlení se loni proti předchozímu roku zdvojnásobily, když úřady práce na této dávce vyplatily 17,9 miliardy korun. Letos do konce srpna se podle posledních zveřejněných údajů ministerstva práce na příspěvcích na bydlení vyplatilo už přes 13,4 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o 18 procent víc.

Alarmující je i to, že letos o desítky procent vzrostl počet lidí, kteří opakovaně nesplácejí půjčky. „V posledním roce se jejich počet zvýšil o téměř polovinu na 16 procent, když o rok dříve činil 11 procent. Přitom před pandemií covidu nepřekračoval pětiprocentní hranici,“ uvedla společnost Fincollect, která spravuje pohledávky finančních institucí.

Její ředitelka Anežka Pavlíková to přičítá právě skokovému nárůstu výdajů způsobenému vysokou inflací v posledních letech.

Od ledna do října bylo v Česku vyhlášeno 11 437 osobních bankrotů, tedy o šest procent víc než ve stejném období loni. Insolvenčních návrhů bylo podáno 12 225, meziročně o osm procent víc, doplnila analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.

Situace podle ní není v tomto ohledu zatím dramatická. „Je ale potřeba brát v úvahu rostoucí podíl nesplácených úvěrů na spotřebu a růst počtu návrhů na osobní bankrot, což je varovný signál,“ dodala.

Kupní sílu většiny domácností srazil letos vládní konsolidační balíček. Jejich daňové odvody se podle propočtů ekonomů zvýšily o desítky tisíc korun, přičemž nejhůře na tom jsou středně příjmoví zaměstnanci s malými dětmi. Zasáhlo je hlavně zavedení nového odvodu nemocenského pojištění ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu.

Vláda ale také zrušila například školkovné, omezila slevu na manželku či manžela jen pro ty, kteří pečují o dítě do tří let věku, a snížila osvobození nepeněžních benefitů.

Průměrná míra inflace vyletěla v roce 2022 hlavně kvůli růstu cen energií na 15,1 procenta z 3,8 procenta o rok dřív, loni ceny stouply o dalších 10,7 procenta. Výdělky rostly výrazně pomaleji, od konce roku 2021 do loňska se tak průměrná reálná mzda propadla o téměř 12 procent.

Za letošek se očekává inflace kolem 2,5 procenta a mzdy v reálném vyjádření mají podle ČNB vzrůst, a to o 3,8 procenta. V dalších letech však růst reálné mzdy podle banky zpomalí.