Článek
„Nyní to je tak, že by pojistná částka měla být v případě úmrtí pojištěného vyplacena osobě, která je uvedena ve smlouvě. Mohou to přitom být jak fyzické, tak právnické osoby, například charitativní organizace,“ řekla místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
Podle jejího zjištění ten, komu mají být peníze podle smlouvy vyplaceny, o to musí sám požádat. Jinak po deseti letech propadají pojišťovně.
„Podařilo se nám sice vyjednat s Českou asociací pojišťoven dohodu, že budou obmyšlené (osoby uvedené ve smlouvě jako ty, jimž mají připadnout peníze – pozn. red.) informovat, ale jejími členy jednak nejsou všechny pojišťovny a jednak je to dobrovolná dohoda,“ dodala s tím, že lidé tak nemají právní jistotu.
Proto senátoři ve středu schválili senátní novelu občanského zákoníku. Podle ní budou muset pojišťovny samy do šedesáti dnů kontaktovat toho, koho si pojištěný pro výplatu pojistky určí. A to tehdy, pokud jsou ve smlouvě tyto údaje uvedeny nebo je možné je dohledat z evidence. Tou může být základní registr obyvatel, informační systém evidence obyvatel nebo informační systém cizinců, do nichž mají pojišťovny ze zákona přístup, ale také některý z veřejných rejstříků právnických osob.
Podle Seitlové je v současnosti uzavřeno asi pět milionů smluv o životním pojištění, kolik z nich je pro případ úmrtí, se ale nedá určit. Mohou jich tak být statisíce i miliony.
Se situací mají zkušenosti některé charitativní organizace, kterým lidé často odkazují peníze. „O této situaci jsme se dozvěděli prakticky náhodou od některých neziskových organizací, v jejichž prospěch někdo uzavřel životní pojištění,“ konstatovala Klára Šplíchalová z Fóra dárců.
Podle Tomáše Pavlíka z České asociace pojišťoven se snaží pojišťovny osobu, pro niž je pojistné plnění určeno, v případě úmrtí pojištěného kontaktovat, a to co nejdříve.
„Problém kontaktovat obmyšleného může nastat v situaci, pokud je obmyšlená osoba určena vztahem, neboť v takovém případě je uvedeno jen například sestra nebo synovec,“ uvedl.
Zkušenost Českého výboru pro UNICEF je ale odlišná. „Ani v jednom z těch případů nás nekontaktovala pojišťovna, byť jsme jako právnická osoba dohledatelní během minuty. Stalo se to vždy náhodou, třeba když nás vyhledal notář,“ řekla jeho výkonná ředitelka Pavla Gomba. Nejednalo se přitom o malé částky, šlo o statisíce až miliony korun.
Čekání na poslance
Lidé ani organizace tak o těchto pojistných smlouvách nemusejí vědět, takže ani netuší, že se mají přihlásit. A podle Seitlové nejsou tyto smlouvy ani součástí dědictví, tudíž o nich nemusejí být notáři informováni. Proto doporučuje lidem smlouvy aktualizovat, uvést do nich kontakty na možného příjemce a současně mu to sdělit.
Novela občanského zákoníku musí ještě projít Poslaneckou sněmovnou, kde je na její schválení vzhledem k volbám jen velmi málo času.
„Navrhujeme, aby byla projednána ve schváleném řízení v prvním čtení,“ zakončila Seitlová s tím, že se jedná jen o dva jednoduché odstavce, a tudíž by se to mělo stihnout.