Článek
Celostátní průměr nově hlášených případů pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,08 případu na 100 pojištěnců, živnostníci mají 14 případů na 100 pojištěnců.
Nejvíce dní prostonali pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, celkem 23 milionů dní kvůli úrazům a nemocem.
„Živnostníci jdou na neschopenku teprve tehdy, když jsou na tom zdravotně opravdu špatně a také marodí výrazně déle. Zatímco zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti 43,7 dne, u živnostníků trvá doba léčení 110,5 dne,” uvedl analytik Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety. Živnostníci jsou podle odborníků nuceni lehčí nemoci a úrazy přecházet, protože se jim marodění ekonomicky nevyplatí.
„Nárok na nemocenskou mají až po dvou týdnech od začátku pracovní neschopnosti, a tak musí kalkulovat s ušlým ziskem nebo sankcemi z prodlení zakázek. I to patří mezi důvody, proč živnostníci marodí skoro třikrát méně než zaměstnanci,” dodal Švadlenka.
Po zrušení karenční doby vzrostla nemocnost zaměstnanců drah a řidičů MHD
V Česku je zhruba milion živnostníků, jejich počet roste třetím rokem za sebou. Například ve stavebnictví, které patří z hlediska pracovních úrazů k nejrizikovějším oborům, pracuje přes 360 tisíc zaměstnanců a živnostníků. Pokud živnostníky něco ohrožuje, bývá to systém předávání zakázek, kdy staveniště přebírají od velkých stavebních firem živnostníci nebo malé firmy.
„U malých firem a živnostníků je významně nižší povědomí a znalost správných bezpečných postupů a bezpečnost se řeší jen na úrovni pudu sebezáchovy, nikoliv bezpečnostních norem a postupů,” uvedl školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka.
Loni bylo zaznamenáno nejvíce případů pracovní neschopnosti za posledních deset let, a sice 1,8 milionu. Analytici již dříve upozornili na letošní další růst nemocnosti, který odstartoval v červenci po opětovném zrušení karenční doby. Opětovné proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci od července prosadila vláda Andreje Babiše (ANO).
Stoupl i průměrný počet nově hlášených případů nemocnosti, v roce 2017 to bylo 36,55 a loni zmíněných 39,08 na sto pojištěnců. Ze statistik také vyplývá, že průměrná nemocnost je vyšší u větších podniků než u malých firem. Při srovnání podle krajů je největší v Libereckém kraji a nejmenší v Praze.
