Živnost loni přerušilo sto tisíc lidí, na úřady práce ale nespěchali

Řada živnostníků postižených dopady pandemie totiž nechtěla podle ekonomů přerušit živnost, aby nepřišli o podporu od státu, někteří zase raději na nic nečekali a našli si práci v jiném oboru.

Podle údajů, které Právu poskytl Úřad práce ČR, počet nově přihlášených OSVČ v jeho evidenci stoupl loni jen mírně na 52 233 z předloňských 50 730. Podíl živnostníků v evidenci úřadů práce přitom meziročně klesl na 10,6 procenta z 10,8 procenta.

Nezaměstnanost v Česku během loňska postupně mírně rostla až na čtyři procenta v prosinci. Vyšší míru nezaměstnanosti měla ČR naposledy v létě 2017. V prosinci 2019 bylo bez místa 2,9 procenta práceschopných lidí.

„Současné ukazatele o nezaměstnanosti jsou zkreslené státními programy, kterými je podporována ekonomika v době pandemie. Na úřad práce se mnoho OSVČ nepřihlásilo, aby mohly čerpat peníze z takzvané Pětadvacítky a dalších programů. Podmínkou totiž bylo mít nepřerušené živnostenské oprávnění,“ upozornil ekonom Štěpán Křeček.

Živnostníci toho podle něj po státu většinou moc nechtějí, na oplátku však státu ani moc peněz neodvádí. „Mnozí živnostníci se proto na úřad práce nepřihlásili, ani když neměli žádnou práci. Místo toho doufali, že se epidemiologická situace zlepší a budou se moci vrátit do práce. Vzhledem k současnému vývoji to však vypadá, že někteří živnostníci budou muset odložit hrdost stranou a cestu na úřad práce si naplánovat,“ míní Křeček.

Skutečný obrázek o nezaměstnanosti si bude podle něj možné udělat až poté, co skončí státní covidové programy na podporu ekonomiky. „Lze očekávat, že zanikne mnoho takzvaných zombie pracovních pozic, které přežívají jen kvůli štědré státní podpoře,“ dodal Křeček.

Vysvětlením nízkého počtu nově příchozích OSVČ na úřady práce může podle Alžběty Honsové, marketingové manažerky personálně poradenské společnosti Randstad, být i to, že samostatně výdělečná činnost se se zaměstnáním na nějaký druh úvazku nevylučuje.

„Pokud bychom se bavili o uplatnění v manuálních či operátorských pozicích, tak je v ČR řada firem, kam lze nastoupit v řádu několika dní a prakticky bez nějaké zásadní praxe. Tady bych viděla ‚útočiště’ pro řadu lidí, kteří třeba předtím působili výhradně na živnostenský list, a ten třeba dočasně pozastavili,“ sdělila Právu Honsová.

„I my vidíme, že se struktura zaměstnanců dost proměňuje – například v největším logistickém centru u Prahy, pro které nabíráme lidi, tvoří 20 procent aktuálních pracovníků lidé, kteří dříve působili v sektoru HORECA (hotely, restaurace, catering), 10 procent z turistického ruchu a s ním spojených služeb a téměř 10 procent lidé z ostatních služeb,“ dodala.

Upozornila také na to, že naopak u řemeslníků a některých dalších profesí, které svoji práci vykonávat stále mohou, poptávka po jejich službách spíše stoupla. „A pak je tu skupina tzv. ‚freelancerů’, tedy OSVČ nejčastěji ve službách spojených s marketingem, grafikou, uměleckými profesemi, a i u nich je posledního půl roku patrný trend, nechat se někde alespoň částečně zaměstnat,“ dodala Honsová.

Personalisté se shodují, že propouštění i utlumení podnikatelských aktivit dopadlo loni kvůli zavřeným školám a související intenzivnější péči o děti především na ženy. V Česku přitom v předchozích letech počet podnikatelek rostl.