Zisky bank klesly, stát 33 miliard nevybere

„Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance,“ prohlásil před několika dny hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Mimořádná daň se bude vypočítávat ze zisků z předchozího roku, týkat by se měla šesti největších bank, tedy České spořitelny (ČS), ČSOB, Komerční banky (KB), UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Monety Money Bank. ČS oznámí výsledky loňského hospodaření až na konci února, ale třeba ČSOB oznámila, že její zisk loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy Kč. V samotném čtvrtém čtvrtletí se její zisk ale meziročně snížil o 29 procent na 3,2 miliardy Kč. Mezikvartálně spadl zisk bance rovněž výrazně, téměř o pětinu.

Podle vedení ČSOB je za tím tvorba opravných položek, vyšší správní náklady a nižší některé výnosy. „Opravné položky jsme vytvářeli kvůli rizikům spojeným s válkou na Ukrajině a dalším globálním rizikům v souvislosti s inflací, cenami energií apod. Co se týká vyšších správních nákladů, šlo zejména o náklady na marketing v souvislosti s rebrandingem ČSOB Poštovní spořitelny, konsolidaci Skip Pay a náklady na IT,“ sdělil Právu mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Mírně, o 2,1 procenta, klesl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk Monety Money Bank. Za celý rok ho přitom zvedla meziročně o 30,2 procenta na 5,19 miliardy Kč.

Čistý výdělek Komerční banky stoupl za celý loňský rok o téměř 38 procent na 17,6 miliardy Kč. Ve čtvrtém kvartálu dosáhl čistý zisk 4,6 miliardy Kč, meziročně byl lepší o 11 procent. „Vzhledem k některým významným položkám, které přispívají k vyššímu zisku banky oproti průměru let 2018–2021, ale nevstupují do daňového základu, si dokážeme představit, že daňová povinnost KB z titulu mimořádné daně může být při optimistickém scénáři i nulová,“ uvedl směrem k windfall tax analytik Patria Finance Michal Křikava.

Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v roce čistý zisk 8,2 miliardy Kč, což je meziroční nárůst o 21 procent, výsledky za samotný čtvrtý kvartál však banka nezveřejnila. Stejně tak Raiffeisenbank, které v roce 2022 meziročně stoupl čistý zisk o 61 procent na 7,54 miliardy Kč.

Zisky tuzemských bank loni výrazně vzrostly hlavně díky vyšším úrokovým sazbám. V součtu podle předběžných údajů České národní banky celý tuzemský bankovní sektor do­sáhl rekordního čistého zisku 104,1 miliardy Kč. To je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. ČNB během prvního loňského pololetí kvůli inflaci postupně zvedala svoji základní sazbu z 3,75 procenta na současných sedm procent. Její krok ovlivnil také tržní sazby, což v důsledku zvýšilo i úrokové výnosy komerčních bank. Ty vedle toho značně vydělaly i na svých úložkách u ČNB.

Bankéři upozorňují, že nárůst ziskovosti spojený s nárůstem úrokových sazeb se postupně bude propisovat do nákladů bank s tím, jak roste úročení spořicích či termínovaných účtů. Hypoteční trh naopak za současné krize skomírá. Útlum ekonomiky se pak v hospodaření bank také projeví. „V průběhu roku mohou trochu narůstat ohrožené úvěry, což by znamenalo, že banky budou vytvářet určité náklady na potenciální rizika, tzv. opravné položky. A to také snižuje ziskovost,“ řekl Právu viceguvernér ČNB Jan Frait.

Tzv. windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Mimořádnou daň mají platit ty banky, jejichž čistý úrokový výnos byl v roce 2021 nad šesti miliardami korun.

Windfall tax mají banky platit za roky 2023 až 2025, přičemž se jedná o daň zálohovou, kdy výše a periodicita záloh závisí na výši daně v předcházejícím zdaňovacím období. „Vzhledem k tomu, že za rok 2022 se ještě daň z ne­očekávaných zisků neuplatňovala, zálohy na tuto daň pro rok 2023 budou vypočteny modelově z předpokládané výše daně, kterou by dané firmy potenciálně odvedly v roce 2022. V roce 2024 se již budou platit běžné zálohy na daň roku 2024 vypočtené podle skutečné výše daně roku 2023,“ sdělil Právu Petr Habáň z ministerstva financí (MF).

Na to, zda pokles zisku ve čtvrtém čtvrtletí může značit daňovou optimalizaci a zda ministerstvo nadále počítá s mimořádným inkasem od bank ve výši 33 miliard, pak odpověděl: „MF bude schopné zpřesnit své odhady na jaře tohoto roku, v tuto chvíli ještě řada bank ani nezveřejnila své výroční zprávy, natož pak účetní závěrky.“

Jak dodal, u daně z neočekávaných zisků vychází první termín pro podání oznámení daně z neočekávaných zisků za první zálohové období na 3. července. Úhrada čtvrtletních záloh na daň pak na letošní 15. září.