Článek
Rok 2023 byl podle holdingu obtížný mimo jiné kvůli nižší poptávce po hnojivech a značnému poklesu prodejních cen hnojiv. Letošní rok čeká Agrofert lepší výsledky.
„Výraznější zlepšení očekáváme zejména u nově začleněné skupiny LAT Nitrogen, u které již předpokládáme pozitivní efekty z realizovaných synergických opatření. Dále očekáváme zlepšení výkonnosti v segmentu speciální chemie,“ uvedl předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša. Ve výrobě potravin bude výkonnost zřejmě podobná jako loni a v zemědělství čeká holding mírné meziroční zhoršení výkonnosti kvůli nízkým tržním cenám a klesající podpoře z evropských i národních zdrojů.
Agrofert loni investoval v Česku 6,7 miliardy korun. Ve všech zemích, kde působí, činily investice 12,2 miliardy. Nejvíce - 6,2 miliardy - mířilo do investic v chemickém průmyslu, tři miliardy do zemědělství a 1,6 miliardy do potravinářství.
Letos plánuje Agrofert navýšení objemu investic. Zaměřeny budou především na úspory energií a další ekologizaci výroby. Holding například plánuje vybudování retenční nádrže na surovou vodu pro zásobování Prechezy nebo dokončení výrobní jednotky pyrolýzy plev Biochar a malé fotovoltaické elektrárny v Preolu.
Mezi největší plánované akce patří zahájení stavby nové linky na pečivo pro řetězec rychlého občerstvení McDonald’s v německé společnosti Lieken Brot, dokončení stavby nového distribučního centra v německé firmě SKW, zahájení výstavby nové porážky kuřat ve Vodňanech, rozšíření areálu Agrofertu Deutschland v německém městě Drebkau a výstavba kravínů a dojíren v Česku a na Slovensku. Holding chystá také akvizice firem.
Holding patří k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku, kde měl loni v průměru 20 445 pracovníků. Celkový počet zaměstnanců Agrofertu činil 32 000 lidí. Celosvětově tak holding loni vyplatil na mzdách 20 miliard korun a v Česku 10,5 miliardy korun.
Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v Česku i v zahraničí, patří například chemičky Deza, Fatra, Lovochemie či Precheza, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík nebo Penam i například lesnická společnost Uniles. Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů.
Policie odložila případ manažerů z kauzy Čapí hnízdo. Podle soudce při výpovědi lhali
