Článek
„To, aby polovina FKSP byla vázaná na spoření na stáří, považuji za rozumné. Postupně do budoucna se bude snižovat náhradový poměr důchod/mzda ze státního prvního pilíře – jediná rozumná cesta, jak se tomu přizpůsobit je posílit soukromé úspory na stáří. Při jejich vytváření je role zaměstnavatele naprosto klíčová,“ řekl Novinkám bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Podle emeritního rektora VŠE v Praze Richarda Hindlse ale navrhované opatření zkrátit zaměstnanecké benefity na polovinu a přesunout je zčásti do spoření na důchod není koncepční.
„Velký smysl nedává a negativní bilanci důchodového účtu nepomůže. Je jen dalším důkazem nízké odvahy navrhnout skutečnou komplexní důchodovou reformu,“ míní.
Stát pošle přes zaměstnanecké benefity bankám stamiliony
„Místo toho se hledá mozaika nedotažených a mnohdy nesladěných opatření, která v konečném důsledku mohou potenciální účastníky penzijního připojištění v budoucnu spíše demotivovat než přitáhnout,“ dodal Hindls.
Výhrady mají ekonomové k poklesu prostředků na platy o dvě procenta.
„Nejprve se měly zrušit nebo digitalizovat konkrétní agendy, pak se mohlo propustit podle toho jisté množství zaměstnanců a těm co by zůstali, se mohly zvýšit platy, alespoň tak, aby se jim nahradila část poklesu reálné mzdy v posledních letech. Těžko se někdy dočkáme výkonné státní správy, když lidé v ní nebudou adekvátně zaplaceni,“ varoval Rusnok.
Těžko se někdy dočkáme výkonné státní správy, když lidé v ní nebudou adekvátně zaplaceni.
Podle ekonoma PAQ Research Jakuba Komárka snižování objemu prostředků ve státní a veřejné správě sice zní líbivě, ale současnou ekonomickou a rozpočtovou krizi podle něj neřeší, nýbrž prohlubuje.
„Jde o obrácenou kauzalitu. Česká ekonomika klesla třetí kvartál za sebou, na vině je především klesající spotřeba. Lidé kvůli zdražování nemají peníze. Výsledky české ekonomiky jsou tak jedny z nejhorších v EU,“ uvedl.
Vláda by podle něj měla naopak podpořit spotřebu nízko a středně příjmových domácností a veřejné investice. „Proto abychom neopakovali chyby z let 2008 až 2013, kdy jsme škrty krizi neřešili, ale způsobili,“ připomněl Komárek.
Je problém přilákat mladé
Zhoršování podmínek ve veřejné správě podle něj podkopává budoucnost státu, neboť už dnes je nedostatek kvalitních učitelů, lékařů, analytiků a dalších profesí.
„Představa, že veřejná správa bude produkovat kvalitní reformy bez kvalitních úředníků je iluzorní. Práce pro stát již dnes pro řadu mladých odborníku není atraktivní,“ řekl.
Doplnil, že vysoké zdanění zaměstnanců a tolerance švarcsystému v soukromém sektoru to jen prohlubuje. „Znalostní ekonomika stojí na investici do lidského kapitálu, plánovaný propad reálných výdajů na školství jde směrem levné montovny,“ dodal Komárek.
„Nemyslím si, že je na místě snižovat plošně relativní úroveň odměňování ve veřejném sektoru,“ řekl k záměrům vlády ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
„Pokud ale jde vláda cestou snižování objemu prostředků určených na toto odměňování, takže díky rušení nepotřebných míst a agend může být výsledkem třeba i růst jednotlivých platů, pak to jistý smysl dává,“ dodal.
Daňové osvobození u všech zaměstnaneckých benefitů se omezí
Zaměstnanecké benefity budou osvobozeny od daně z příjmu už jen do poloviny průměrné mzdy. Pro příští rok by to mělo podle schváleného nařízení vlády znamenat, že zaměstnanci budou mít bez zdanění benefity do 21 983 korun.
Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy maximálně za 1832 Kč.
Benefity případně poskytované nad tuto částku se budou standardně danit a zaměstnavatel si je už nebude moci uplatnit jako daňový náklad, a tudíž snížit daň.
Motivace poskytovat je v hodnotě nad stropem pro daňové osvobození tak u většiny zaměstnavatelů klesne.