Článek
Makroekonomickou prognózu ministerstva vidí jako realistickou všech osm členů výboru pro rozpočtové prognózy, která spadá pod Národní rozpočtovou radu.
Ekonomové ale po úterním zasedání zároveň upozornili na rizika v jednotlivých složkách prognózy. Největší nejistota byla přitom u výhledu inflace. Ministerstvo financí (MF) počítá letos s průměrnou inflací 8,5 procenta.
„Tato nejistota je nicméně sdílena všemi členy výboru, takže přístup MF k prognóze inflace nebyl zpochybněn. Vývoj inflace zůstává pro tuto chvíli největší makroekonomickou nejistotou roku 2022. Zpřesnění jejího celoročního odhadu ale bude možné až po zveřejnění lednové hodnoty,“ uvedl předseda výboru Pavel Sobíšek.
Inflace bude letos 8,5 procenta, odhaduje ministerstvo financí
„Někteří členové považovali například daně z příjmů právnických osob za mírně nadhodnocené a naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob za nepatrně podhodnocené, protože čekají oproti ministerstvu vyšší růst mezd a platů. Navzdory dílčím neshodám však byla celková predikce vyhodnocena jako realistická,“ uvedl místopředseda výboru Jakub Seidler.
Stát letos vybere na daních od fyzických osob a firem méně než loni
V případě odhadovaných příjmů MF očekává, že stát by měl letos ve srovnání s loňským rokem získat méně na dani z příjmu fyzických osob i firem. Výnosy z dalších daní a sociálního pojištění by měly ale růst. V letech 2023 a 2024 by příjmy měly růst u všech daní i pojistného.
Vyšší příjmy půjdou na příspěvky na bydlení
Při zveřejnění prognózy minulý týden ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň informoval o tom, že na základě nové predikce může MF v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun.
„O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ uvedl tehdy ministr.