Článek
Kvůli Kypru zaznamenala ztráty i jednotná evropská měna, která se v pondělí dostala k dolaru nejníž za poslední tři měsíce. Investoři se obávají, že zdanění bankovních vkladů v souvislosti s mezinárodní pomocí Kypru by mohlo nabourat důvěru v bankovní sektor celé 17členné eurozóny.
„Kypr by sám o sobě neměl sílu k vyvolání tak silného pohybu na trhu. Jsou zde ale obavy, že se obdobná situace bude opakovat i u dalších zemí, jako je například Řecko či Španělsko,“ sdělil Novinkám analytik Jan Šimara ze společnosti Cyrrus. Jakkoli je opakování těchto kroků podle Šimary nepravděpodobné, investoři to vnímají jako určitou nejistotu, a proto se raději uchylují k bezpečnějším aktivům.
Rovněž podle ruského prezidenta Vladimira Putina je zdanění vkladů na Kypru „nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné“, jak agentura Reuters citovala Putinova mluvčího.
Nejistota na trzích
Záchranný balík pro Kypr počítá s tím, že na vklady nižší než 100 000 eur bude uplatněna jednorázová srážková daň 6,75 procenta, na vklady nad 100 000 eur je to pak 9,9 procenta.
„Tento krok je podle mě lepším řešením, než aby vše sanoval stát, jako tomu bylo v případě Irska,“ uvedl pro Novinky analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Hlavní problém, který se s Kyprem momentálně pojí, je obrovská nejistota, zda se něco podobného může stát i v dalších, především jihoevropských zemích. To může podle Nováka vyústit v odliv kapitálu z těchto zemí a v extrémním případě i v run na banky, tedy že vkladatelé vyberou své úspory.
Přebujelý bankovní systém
„Zájem eurozóny na omezení přebujelého kyperského bankovního sektoru je pochopitelný,“ uvedl pro Novinky analytik Václav Franče z Raiffeisenbank s tím, že Kypr je v podstatě daňový ráj. Ovšem daň z depozit je podle Frančeho nebezpečný precedent.
„Musí být jasně vykomunikováno, že tento model nebude použit i pro ostatní problémové státy eurozóny,“ zdůraznil Franče. Pokud ne, mohlo by to vyvolat odliv depozit do bezpečnějších částí eurozóny, což to by znamenalo velký problém.
Méně špatné řešení
„Plán pomoci Kypru se mně jeví jako méně špatné ze dvou možných řešení. Tím druhým by byl státní bankrot s chaosem na finančních trzích, v jehož důsledku by pravděpodobně klienti tamních bank přišli o víc, než jim vezme jednorázová daň,“ uvedl pro Novinky ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
Vnější půjčka kyperské vládě ve výši celé částky scházející tamním bankám, tedy 17 miliard eur, řešením podle Sobíška ale není. Jednak takovou možnost odmítají země EU, které de facto rozhodují o použití prostředků ze záchranného fondu ESM. Jednak by v takovém případě stoupla zadluženost kyperské vlády asi na 145 procent HDP, tedy vysoko nad hranici, která se v Evropě považuje za splatitelnou, připomněl Sobíšek.
