Článek
Platové rozdíly jsou nejmenší na začátku kariéry. Ženy a muži mají po skončení školy většinou vyrovnané možnosti. Muži jsou mnohem asertivnější při vyjednávání o výši platů a jejich platové požadavky jsou ve srovnání se ženami vyšší.
Z analýzy Paylab vyplývá, že muži v Česku mají při hledání práce v otázce platu všeobecně o 18 procent vyšší očekávání. Pokud například žena akceptuje mzdu na úrovni 27 tisíc korun hrubého a muž si na stejné pozici vyjedná ohodnocení vyšší o 10 %, za rok si vydělá o 32 400 Kč více než žena, což je zhruba další měsíční plat navíc.
Platové rozdíly mezi muži a ženami ve stejném stáří se časem zvětšují a nejvýraznější jsou ve věku 35 až 44 let.
O kolik vydělávají ženy méně v porovnání s muži v jednotlivých zemích Evropy? | ||
---|---|---|
Stát | Rozdíly v měsíčních platech žen vůči mužům na stejné pozici v roce 2017 | Rozdíly v měsíčních platech žen vůči mužům celkově, v roce 2017 |
Estonsko | -11% | -24% |
Litva | -10% | -16% |
Slovensko | -9% | -23% |
Česká republika | -8% | -23% |
Lotyšsko | -8% | -20% |
Maďarsko | -8% | -22% |
Finsko | -6% | -18% |
Srbsko | -6% | -12% |
Chorvatsko | -5% | -9% |
Slovinsko | -4% | -7% |
Bosna a Hercegovina | -4% | -9% |
Polsko | -2% | -23% |
Zdroj: studie Paylab.com |
„Do velké míry to souvisí s tím, že ženy kvůli mateřství přerušují kariéru, což velmi výrazně ovlivňuje i jejich plat, pokud se do pracovního procesu vrací po delším období. Muži stejného věku získávají platový náskok, který už ženy těžko dohánějí,“ řekla Zuzana Lincová, manažerka portálu Platy.cz, který byl součástí průzkumu Paylab.com.
Ženy přitom dosahují v Česku nejvyšších průměrných výdělků právě ve věkové skupině 35 až 44 let. „Paradoxní je, že ve věku, kdy ženy nejvíce vydělávají, je mezi pohlavími i největší platová propast“, dodala.
Ze zemí střední a východní Evropy jsou z hlediska celkových průměrných příjmů největší disproporce mezi muži a ženami v Estonsku a ve všech zemích Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Nejmenší celkové platové rozdíly jsou v balkánských zemích. Tyto rozdíly jsou dlouhodobé a ve většině zemí meziročně neklesají.
„Do velké míry to souvisí se skladbou a orientací hospodářství, ale také s pracovními pozicemi, které jsou na trhu žádané, a kde jsou v různém poměru zastoupena obě pohlaví. Zde můžeme říci, že balkánské země jsou v otázce odměňování více rovnostářské,“ uzavírá Lincová.
Kde ženy dominují
Srovnatelná čísla vycházejí také ze statistik ministerstva práce. Podle těch ženy v Česku vydělávají v soukromém sektoru v průměru o 24 procent méně než muži. Ve státních službách a ve veřejné sféře mají průměrně o 17 procent méně.
Loni v prvním pololetí v soukromém sektoru průměrná mzda žen dosahovala 24 079 korun, mužů 31 603 korun. Plat mužů ve veřejné sféře činil 31 876 korun, plat žen 26 287 korun.
Zpráva Paylab dodává, že ženy často vykonávají oproti mužům větší objem neplacené práce, jako je například péče o děti a příbuzné a péče o domácnost. I kvůli tomu ženy častěji než muži vyhledávají zkrácené úvazky. Ženy také zřídka obsazují vedoucí řídící pozice.
Typicky ženská odvětví, ve kterých je proporčně více žen než mužů, jsou administrativa, účetnictví, zdravotnictví a sociální péče, farmacie, školství, lidské zdroje a personalistika, služby prvního kontaktu se zákazníkem - prodavačka, klientská pracovnice v bance, recepční, zákaznická podpora - a obchod.