Hlavní obsah

Ženy v Česku stále berou o pětinu nižší plat než muži

Právo, Hana Škodová

České ženy berou v průměru maximálně osmdesát procent příjmu mužů. To je asi o pět procent méně, než je průměr celé Evropské unie. Menší rozdíly přitom vykazuje dvacet států z evropské sedmadvacítky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat).

Foto: Novinky

Článek

Průměr všech států Unie byl přitom 15 procent. Nejmenší rozdíl vykázala Malta s méně než pěti procenty, největší Kypr s dvaceti pěti procenty.

„Česko patří mezi země s obrovským rozdílem mezi platy žen a mužů,“ řekla při nedávné návštěvě Prahy místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallströmová.

Podle tuzemských statistiků přitom ženy vydělávají méně než muži bez ohledu na úroveň vzdělání. „Mediánová mzda českých žen v roce 2007 dosahovala pouze 80,2 procenta úrovně mediánové mzdy mužů,“ uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).

Při porovnání se vychází ze střední hodnoty hrubých příjmů, tedy čísel nezkreslených extrémními hodnotami.

Rozdíly se zvyšují po třicítce

„Největší rozdíly byly u středoškoláků bez maturity (téměř 30 %) a u vysokoškoláků s magisterským a vyšším vzděláním (přes 25 %),“ stojí dále v materiálech ČSÚ.

Rozdíly ve výdělcích mužů a žen jsou přitom relativně malé před třicítkou. Zvyšují se pak ale mezi třicátým a čtyřicátým rokem věku, kdy mzdy žen dosahují necelých 75 % příjmů mužů. Ve vyšším věku se rozdíly opět zmenšují. Podle odborníků jsou rozdíly ve výši platů v Česku dány nejen tím, že ženy často pracují v hůře placených oborech. Méně oceněna je i stejná práce.

„Rozdíl deseti procent je v Česku prokazatelně způsoben důsledkem diskriminace,“ řekla Právu Alexandra Jachanová-Doleželová, předsedkyně České ženské lobby (ČŽL) a manažerka Gender Studies.

Na vině je také stereotypní rozdělení rolí a odpovědnosti v rodině. „Většinou se předpokládá, že by to měly být ženy, kdo pečují o rodinu. V kariérním postupu pak mají mnohem větší překážky a je pro ně obtížnější získat lépe placenou pozici,“ dodala Kristýna Ciprová za mediální centrum ČŽL.

Situaci podle mnohých zostřují také nedostatky v legislativě. „Žena nemá právní prostředek, jak se tomu bránit, ze Zákoníku práce toto ustanovení vypadlo a antidiskriminační zákon neplatí,“ uvedla ještě před svým odchodem z funkce ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková.

Nižší příjmy žen se navíc projevují i po odchodu do penze. Zatímco průměrný starobní důchod mužů loni činil 10 715 korun, u žen to bylo 8784 korun. Příjmy mužů tak zůstávají o pětinu vyšší i v neaktivním věku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám