Ženy hůře shánějí místo a dostávají nižší plat

Zatímco mužům se přisuzuje logické myšlení, ambicióznost, agresivita, realistický pohled na svět a technická zdatnost. Společnost přitom samozřejmě více oceňuje právě ony "mužské" vlastnosti.

A tak nepřekvapí, že právě ženy jsou těmi, které jsou častěji diskriminovány než muži, například na pracovním trhu. Jsou více a déle nezaměstnané než muži, hůře shánějí nové místo, dostávají nižší plat, jsou častěji v nižších pracovních pozicích než muži.

K tomuto závěru došli experti, kteří se spolu s Českým svazem žen (ČSŽ) podíleli na projektu Equal, věnovaném podmínkám pro slaďování profesního a rodinného života. Například v roce 2003 dosáhla nezaměstnanost mužů šesti procent, avšak nezaměstnanost žen se vyšplhala téměř na deset procent (9,9 %). V témže roce tvořil průměrný plat žen jen 74,6 procenta platu mužů.

Více než 5,5 procenta žen mělo mzdu nižší než 8000 korun, ale z mužů tak nízký plat bralo jen 1,6 %. Na druhé straně přes 13 procent mužů dostávalo plat vyšší než 30 000, ale jen necelých pět procent žen dosáhlo na takový příjem. Čtyřicet tisíc bralo v roce 2003 přes šest procent mužů, ale jen dvě procenta žen.

"Důvod, proč ženy dostávají za stejnou práci nižší mzdy než muži, se nabízí stále tentýž: hlavní role žen je v péči o domácnost a hlavním živitelem je muž. Pokud tedy žena vydělává, je její příjem jen příjmem doplňkovým. Ačkoli toto pravidlo už dnes neplatí, je tato představa v myslích lidí stále zakořeněna," uvádějí autoři projektu.

A proč ženy hůře shánějí pracovní uplatnění? Mimo jiné i proto, že jsou ovlivněny všeobecným názorem společnosti, a mají tudíž nižší sebevědomí než muži, neumějí prezentovat své schopnosti, mají problémy s komunikací a chybí jim i jistá dávka nadšení.

Autoři programu Equal proto vytvořili metodiku s názvem Chci-mohu-umím, která poskytuje ženám základní návod, jak si posílit sebevědomí, začít si více věřit, naučit se prodávat své schopnosti a správně se prezentovat například při přijímacím pohovoru. Metodika byla odzkoušena v Ústeckém, Moravskoslezském a Královéhradeckém kraji a setkala se s mimořádným ohlasem, řekla šéfka ČSŽ Zdeňka Hajná.

"Po absolvování kursu jsem si uvědomila hodnotu sebe samé. Zvedlo se mé sebevědomí a dokázala jsem lépe ovládat své vystupování a chování. Nevím, zda to pomohlo k tomu, že jsem získala zaměstnání," svěřila se jedna z účastnic pilotního projektu. Její kolegyně z kursu dodala: "Při hledání zaměstnání vystupuji s úsměvem, s podáním ruky, vhodným oslovením a představením sebe samé. Odpoledne jsem si sehnala nejen zaměstnání, ale i bydlení a večer jsem nastoupila na noční směnu."

"Ženy vyžadují speciální poradenská centra, která by jim pomohla řešit jejich situaci," dodala Hajná s tím, že ČSŽ takové centrum chce zřídit zatím v kraji Vysočina, i když cílem je vytvořit centra v celé republice.

K tomu by chtěl přispět i Český helsinský výbor (ČHV): "Zpracováváme projekty, které by poradny rozšířily po celé republice v rámci rozvoje lidských zdrojů," řekla Jana Chržová z ČHV.

Další z možností, jak by mohly ženy najít větší uplatnění na trhu práce, je podle tvůrců programu Equal častější využívání flexibilních metod práce.

Mezi ně patří práce na dobu určitou, práce z domova, pružná pracovní doba, práce na částečný úvazek a kratší pracovní doba.

Z dotazníkového šetření mezi 121 malými a středními firmami vyplynulo, že velká část z nich - celkem 89 firem - už flexibilní metody práce využívá. Podle jejich zkušeností se flexibilita stává konkurenční výhodou pro získání a udržení si kvalitního zaměstnance.