Článek
Kahneman a jeho dlouholetý spolupracovník Amos Tversky změnili podobu oboru ekonomie, který před jejich prací většinově předpokládal, že lidé jsou „racionální aktéři“ schopní jasně vyhodnotit rozhodnutí, například jaké auto si koupit nebo jakou práci přijmout.
Výzkum dvojice, který Kahneman popsal pro laickou veřejnost ve svém bestselleru Myšlení, rychlé a pomalé z roku 2011, se zaměřil na to, jak moc je rozhodování formováno podprahovými zvláštnostmi a mentálními zkratkami, které mohou naše myšlenky narušit iracionálním, ale předvídatelným způsobem.
Rozhodování v atmosféře nejistoty
Izraelsko-americký akademik v roce 2002 získal Nobelovu cenu za ekonomii za to, že do tohoto oboru vnesl prvky psychologického výzkumu, zejména pokud jde o vyhodnocování situace a rozhodování ekonomického subjektu v atmosféře nejistoty. Ekonomové tvrdí, že Tversky by cenu jistě získal s ním, kdyby v roce 1996 nezemřel. Nobelova cena se neuděluje posmrtně.
Kahneman se narodil v roce 1934 v Tel Avivu. Během druhé světové války žil ve Francii a zpět do Izraele se vrátil v roce 1946. Bakalářská studia psychologie a matematiky ukončil v roce 1954 na Židovské univerzitě v Jeruzalémě. Doktorát z psychologie získal v roce 1961 na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Mezitím sloužil v izraelské armádě, kde zavedl systém vstupních pohovorů s branci. Tento systém se používal několik desítek let. Od roku 1993 působil na Princetonské univerzitě.
„Měl jsem omezené ambice, netoužil jsem po velkém úspěchu,“ řekl Kahneman v roce 2015 listu The Guardian. „Byl jsem velmi pracovitý, ale nečekal jsem, že budu slavným psychologem,“ dodal.
Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Goldinová
