Čeští zemědělci se přidají k protestu proti zboží z Ukrajiny. Hrozí zablokováním hranic

Podle mluvčí Agrární komory Barbory Pánkové nelze předjímat, kolik traktorů a další těžké techniky se vypraví k hranicím. „Nemůžeme vyloučit, že dojde k blokování hraničních přechodů a silničních tahů,“ řekla Novinkám.

O problémech spojených s unijní politikou a jejími dopady na zemědělství jednali od pondělí do úterý v polských Otrenbusech na okraji Varšavy s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským zástupci zemědělských organizací z Polska, Česka, Slovenska, Maďarska, Litvy a Lotyšska. Předali komisaři své požadavky. Ty zahrnují kompenzace zemědělcům za dodržení nových pravidel souvisejících s ochranou životního prostředí, úlevy v oblasti byrokracie a zpřehlednění dotačního systému, a také lepší regulaci ukrajinské produkce mířící na unijní trh.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ prohlásil prezident české Agrární komory Jan Doležal. Pokud Evropská komise nepředloží plán k vyřešení těchto problémů, mohou se akce u hraničních přechodů podle něj opakovat.

Ještě předtím se ale část zemědělců chystá protestovat v Praze, kde plánují zablokovat magistrálu. Na pondělí ohlásili protestní jízdu k ministerstvu zemědělství, které sídlí na Těšnově. Blokádou pražské magistrály chtějí upozornit na podle nich špatnou situaci českého zemědělství. Ministrovi zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL) také předají dopis s požadavkem, aby česká vláda odstoupila od Zelené dohody pro Evropu (Green Dealu).

Na tiskové konferenci v Praze to v úterý oznámili předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Do Prahy by podle nich mohlo v pondělí přijet 600 až 1000 traktorů či další zemědělské techniky. Velké oborové organizace jako Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se do tohoto protestu nezapojí.

Pražský magistrát se nicméně obává kolapsu dopravy. Zemědělci totiž plánují přijet do centra Prahy po dálnicích z různých směrů. Shromaždiště mají u dálnic D1, D4, D7, D8 a D11, odkud se do města patrně vydají kolony traktorů a zemědělské techniky.

Podle primátorova náměstka Zdeňka Hřiba (piráti) se průběh protestu město snaží řešit se Středočeským krajem. „Akce bude mít výrazný negativní vliv na dopravu, a to nejen v místě blokády na magistrále, ale i v širokém okolí a teoreticky i na příjezdech do Prahy,“ uvedl Hřib.

Zemědělci podle magistrátu plánují být u ministerstva v pondělí v 6 hodin ráno, přičemž „technika zastaví v prostoru magistrály v obou směrech, čímž ji zcela uzavře“. Odjezd by měl nastat kolem 11. hodiny.

„Akce však může negativně ovlivnit i městskou hromadnou dopravu včetně přesahu do Středočeského kraje. Samotná technika by na magistrále v každém směru mohla blokovat pruhy až o délce několika kilometrů, proto se bude policie v koordinaci s organizátory snažit zachovat alespoň kolmé průjezdy křižovatkami,“ doplnil Hřib.

Magistrát v tiskové zprávě upozornil, že veřejná shromáždění jsou ústavně zakotvena v základní Listině práv a svobod. Úřadům se pouze předem ohlašují, žádné povolování se nekoná. Hlavní město musí respektovat i nedávné verdikty soudů, kdy například Městský soud v Praze podle magistrátu „uznal blokování dopravy jako legitimní protest, který musí město a jeho obyvatelé strpět“.

Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR oznámil také od příštího pondělí do čtvrtka každý den shromáždění k zemědělské ekonomice na Malostranském náměstí, a to s až třemi tisíci účastníky.

Úřad vlády v úterý oznámil, že tento týden ve čtvrtek budou ve Strakově akademii se zástupci zemědělců jednat premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zemědělství Výborný.

Už v lednu si sousedé Ukrajiny v EU, tedy Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko, stěžovali, že dovoz ukrajinských zemědělských produktů narušil jejich trhy. To vedlo k protestům zemědělců i řidičů kamionů z těchto zemí, hranice s Ukrajinou blokovali v Polsku a Rumunsku.

V ČR minulý týden v úterý proběhly větší demonstrace v České Lípě a na Frýdecko-Místecku, v pátek pak na mnoha místech Polska způsobili značné komplikace v dopravě zemědělci protestující proti politice EU v zemědělství a proti podle nich nedostatečným krokům vlády ohledně dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny. Deník Rzeczpospolita poté napsal, že takový rolnický protest Polsko dlouho nevidělo a že silniční blokády se týkaly více než 260 míst po celé zemi.

Velké protesty farmářů však letos už zažily i západní státy Evropy jako Německo, Francie, Belgie, Španělsko nebo Portugalsko. Během nich zemědělci dávali najevo svůj odpor vůči unijní Zelené dohodě pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Přísnější pravidla ochrany životního prostředí podle nich snižují jejich schopnost vytvářet zisk. Farmáři pak upozorňují také na rostoucí náklady. Trápí je také drahé úvěry, tlak na snižování cen ze strany odběratelů, výkyvy počasí a kromě toho si stěžují i na přílišnou regulaci.

Jak upozornil bruselský server Politico, v Německu se zemědělci bouří hlavně kvůli vládním škrtům v dotacích na naftu. Ve Francii, kde stovky traktorů na konci ledna blokovaly Paříž a farmáři zapalovali balíky slámy a pneumatiky, pak protesty mířily i na smlouvy o volném obchodu, například se skupinou jihoamerických států Mercosur. Zemědělské produkty z těchto zemí mohou být podobně jako ty ukrajinské levnější konkurencí pro ty evropské.

Hlavním problémem posledních let jsou pak obecně drahé energie a vyšší ceny vstupů v kombinaci s propadem reálných cen, které evropští zemědělci dostávají za svou produkci.

Politico na začátku února napsal, že „zemědělce ždímají vlivní maloobchodníci a agrochemické firmy“. Systém dotací, na který evropští zemědělci spoléhají, zvýhodňuje podle serveru velké hráče. Válka na Ukrajině situaci jen zhoršila a nárůst cen plodin, jako je pšenice, se ukázal jako krátkodobý. Ruská vojenská agrese pak převrátila obchodní toky, takže výsledkem je přebytek nabídky, dodal Politico.