Článek
Pohled na zaměstnance v oblecích, jak ve vypůjčených holínkách a s vykasanými rukávy sázejí na malém, vodou zaplaveném políčku rýži uvnitř budovy ze skla, betonu a oceli, nepostrádá komický prvek. Místo slunce dodávají výhonkům rýže energii k fotosyntéze 1000wattové zářiče. Podobná políčka umožní podle agentury Reuters celoroční pěstování rýže.
Budoucnost produkce potravin podle některých odborníků leží právě v podobném lokálním farmaření uvnitř mnohamiliónových metropolí. Jedna americká studie dokonce předpokládá, že do roku 2018 pokryje produkce ze "střech" 20 procent spotřeby potravin v USA. K tomuto trendu přispívají rostoucí ceny potravin i náklady na dopravu.
„Jestliže se dá v takovém prostředí něco vypěstovat, tak bude prima, když to bude na více místech. Ačkoli je to divné mít takové políčko v budově,“ uvedl jeden z účastníků akce Ryoko Sato poté, co si sám vyzkoušel sázení rýže. Mayumo Taguchiová si zase pochvaloval přírodní atmosféru, kterou políčko dodalo kancelářské budově.
Společnost vlastní rýží nabízí v místním bistru, byť zatím šlo o malý příspěvek, kdy předchozí podzimní sklizeň vydala 50 kilogramů rýže, což by nepokrylo ani roční spotřebu průměrného Japonce.
Ambice propagátorů městského farmaření jsou však mnohem větší.
Vertikální farmaření
O realizaci velkého projektu vertikální farmy přímo v srdci New Yorku usiluje Dickson Despommier z Columbia University. Jeho plány počítají s 30patrovým mrakodrapem určeným k produkci potravin, který by pokryl potřeby 10 000 lidí ve svém nejbližším okolí. Vertikální farmy jsou založené na využívání sluneční energie, odpadní vody a využívání odpadu.
Nejde však jen o sny, ale i komerční projekty menšího rozsahu. V newyorské West Willage se letos v srpnu otevřela restaurace Bell Book & Candle, která si suroviny pro svá jídla pěstuje sama s pomocí hydroponie přímo na střeše a v dalších prostorách budovy, kde sídlí. Její vlastník John Mooney tvrdí, že vyprodukuje dost potravin, aby uspokojil svých osmdesát zákazníků každý večer po deset měsíců roce.