Zeman při otevření dálnice natřel zelené aktivisty

„Před zhruba 15 lety jsem jako předseda vlády otevíral šestnáctikilometrový úsek z Roudnice nad Labem do Lovosic a říkal jsem fajn, na německé hranice je to jenom kousek a za pár let to bude hotovo. Uplynulo 15 let a teď spolu otevíráme další úsek a já se ptám, proč to trvalo těch 15 let. Odpověď je velice prostá, ve vašem kraji řádili a dosud řádí takzvaní zelení aktivisté,“ řekl při slavnostním otevření dálnice prezident Zeman.

Podle Zemana se aktivisté i při každé prohrané žalobě odvolávali. „Tito bojovníci za čistotu ovzduší strpěli, že kamióny na serpentinách přes středohoří čoudí desetkrát víc, než by čoudily na dálnici,“ řekl prezident a doporučil zbavit se zelených aktivistů. „A přestaňte jim věřit,“ dodal.

Žaloby na stavbu dálnice podávalo hlavně ekologické sdružení Děti Země. Podle jeho předsedy Miroslava Patrika je velkým mýtem, že by přípravu a výstavbu dálnice D8 blokovala nějaká z dvaceti šesti podaných žalob, protože když bylo v červnu 2010 zrušeno územní rozhodnutí, tak už bylo vydáno 90 procent všech dílčích stavebních povolení a dálnice se tři roky stavěla.

Není také prý pravda, že by sdružení výstavbu dálnice odmítalo, protože navrhovalo různé alternativy.

„V lednu 1998 jsme předložili studii s dálnicí z Prahy přes Louny a na Most a pak jsme do roku 2005 pro dálnici D8 prosazovaly různě dlouhé tunely, včetně tunelu Kubačka, který ale ministr Miloš Kužvart neschválil v únoru 2001 a zastupitelé Ústecké kraje pak v březnu 2005,“ tvrdí Patrik.

Poslední 16kilometrový úsek přes České středohoří úsek se začal stavět na podzim roku 2007, podle tehdejších slibů měl být zprovozněn na konci roku 2010. Stavba se kvůli nezískaným povolením protahovala. V roce 2012 se z úseku podařilo otevřít necelé čtyři dostavěné kilometry mezi Lovosicemi a Bílinkou, zbytek až nyní. V roce 2007, když se poslední úsek začal stavět, odhadovala se jeho cena na 8,9 miliardy korun. Nyní podle šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy je celková cena 10,5 miliardy.

S velkými potížemi se stavbaři potýkali u Litochovic, kde se po prudkých deštích v červnu roku 2013 sesunul svah na rozestavěný úsek. Dálnici tehdy zavalily desetitisíce kubických metrů horniny ve 200 metrů širokém pásu. Sesuv poničil i železniční trať. Podle ŘSD je svah nyní stabilní, zajištěný celou řadou kotvících prvků.

Posledním problematickým místem byla estakáda u Prackovic, kde museli stavbaři ještě před nedávnou dobou rozebrat kvůli propadu podpěry mostu část již dokončené dálnice a odtěžit desítky tisíc tun náspu. Mosty prodělaly zhruba před 14 dny zátěžové zkoušky, kdy na ně najelo několik plně naložených nákladních vozů.

Den před otevřením dálnice sondy monitorovacího systému zaznamenaly pohyb podloží pod estakádou. Podle ŘSD je to reakce na nedávné úpravy.

„Odborníci a geologové seděli a řekli, že s jedním mostem nemají problém, s tím druhým, že by raději vyčkali, až ta reakce podloží odezní. Dohodli jsme se, že na prackovické estakádě se pojede jen jedním, bude to dvoukilometrový úsek, a kvůli tomu nemá cenu nechat těch 10 kilometrů zavřených,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).