Hlavní obsah

Zeman jmenoval Dědka a Moru novými členy ČNB. Oba jsou příznivci eura

Novinky, bož, tov
Aktualizováno

Prezident Miloš Zeman jmenoval v úterý odpoledne do bankovní rady České národní banky (ČNB) Marka Moru a Oldřicha Dědka. Oba od poloviny února ve funkci nahradí dva dosluhující členy Lubomíra Lízala a Pavla Řežábka. Mora i Dědek jsou příznivci společné evropské měny.

Foto: Petr Horník, Právo

Jmenování členů rady České národní banky. Na snímku (zleva) Guvernér ČNB Jiří Rusnok a nově zvolení členové Oldřich Dědek a Marek Mora

Článek

„Není tajemstvím, že s vámi dvěma přichází do bankovní rady členové, kteří mají poměrně bohatou zkušenost s Evropskou unií a její finanční politikou. Myslím, že díky tomu bude mít bankovní rada vyváženější postoj, než měla dříve, k případnému přijetí evropské měny,“ řekl Zeman.

Blížící se termín ukončení intervencí proti koruně označil prezident za „ostře sledovaný“. ČNB sama mluví o polovině roku.

„Vzhledem k mému kypícímu zdraví jsem přesvědčen o tom, že se ukončení kurzového závazky ve zdraví dožiju,“ dodal prezident. Oběma novým členům rady popřál hodně úspěchů.

Dědek už byl viceguvernérem ČNB

Zeman své přání jmenovat do rady Oldřicha Dědka avizoval již na konci května loňského roku. Dědek byl v radě ČNB již v letech 1999 až 2005. Tehdy ho prezident Václav Havel jmenoval viceguvernérem.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda připomněl, že Dědek je ze současných ekonomů „zřejmě nejpřesvědčenější příznivec přijetí eura” v Česku.

Oldřich Dědek
Narodil se 26. listopadu 1953, už v letech 1999 až 2005 působil jako viceguvernér ČNB, přednáší na Univerzitě Karlově. Je odborníkem na monetární ekonomii a jedním z největších zastánců přijetí eura mezi českými ekonomy.V letech 1992 až 1996 pracoval jako náměstek ředitele Institutu ekonomie Státní banky československé, později ČNB. V letech 1996 až 1999 působil jako poradce guvernéra ČNB Josefa Tošovského.V březnu 2007 jej druhá vláda Mirka Topolánka jmenovala národním koordinátorem pro zavedení eura.

„Není to žádná neřízená střela, ale zkušený profesionál, ostatně v bankovní radě ČNB už působil. Jde o erudovaného odborníka, jenž tíhne ke keynesovské ekonomické doktríně (ekonomický směr, který obhajuje vládní zásahy do ekonomiky a deficitní hospodaření v době krize - pozn. redakce) a akademickému prostředí,” sdělil Novinkám.

Mora nebude mít problém s ukončením intervence

Marek Mora má podle Kovandy „pověst poměrně liberálního ekonoma, který je zároveň stoupencem evropské integrace, byť rok od roku kritičtějším”.

Marek Mora
Narodil se 17. května 1971, vystudoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze. Absolvoval postgraduální a doktorandská studia ekonomie v Saabrückenu a v Hamburku a učil na univerzitě v Lipsku.Od roku 2003 působil v Evropské komisi. Od září 2006 do července 2007 pracoval jako náměstek ministryně školství. V letech 2010 až 2015 působil ve funkci vedoucího kanceláře generálního tajemníka Rady EU. Od roku 2015 pracuje ve funkci ředitele pro rozpočet, daňovou a regionální politiku na Generálním sekretariátu Rady EU.„V otázce eura zřejmě nebude nijak vzpurný, lze od něj čekat ale vlažnější postoj než od Dědka, v tom duchu, že bychom měli euro přijmout, až to pro nás bude výhodné,” domnívá se ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle Kovandy, je pravděpodobné, že Mora bude vnímat intervenční režim ČNB jako „kouli u nohy”, což by mělo platit i o dalších radních jmenovaných Zemanem, včetně guvernéra Rusnoka.

„Mora bude patřit k té většině bankovní rady ČNB, jež není s intervenčním režimem nijak zásadně spjata, jelikož nebyla u jeho zrodu, ani jej nikdy příliš neobhajovala. Nebude mít tedy problém s případným ukončením intervence kdykoli po 31. březnu 2017,” dodal Kovanda.

Řežábek se vyslovil proti intervenci

Oba odcházející členy bankovní rady jmenoval do funkce 13. února 2011 Václav Klaus. Lubomír Lízal má za sebou jedno funkční období, zatímco Pavel Řežábek slouží již druhý mandát, a proto nemůže být znovu jmenován.

Právě Řežábek nedávno uvedl, že zavedení devizových intervencí byla chyba. Další rychlé skupování devizových rezerv je podle něj nebezpečné. Dlouhodobě se spekulovalo, že Řežábek hlasoval proti měnové intervenci ČNB, vzhledem k tomu, že veřejně zpochybňoval riziko deflační spirály. Právě to bylo uváděno jako jeden z hlavních důvodů pro umělé oslabení koruny. [celá zpráva]

Výběr článků

Načítám