Článek
Již několik měsíců mizí staré železo odložené k popelnicím pomaleji než dřív. Sběrny vykupují kilogram v průměru za 3,50 koruny, před dvěma lety platily přes šest korun. Ceny podřadného železa, jako jsou třeba rezavé okapy, na jaře klesly až na 70 haléřů, nyní se vykupují nejvýš za korunu padesát. I zde ceny v posledních několika letech klesly o polovinu.
„Němci mají nadbytek šrotu, nevědí kam s ním. Čína nekupuje, Turecko nekupuje, Indie nekupuje - a to jsou všechno ti hlavní odběratelé. Takže my teď jedeme vyloženě na naše hutě,“ řekl Novinkám předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petr Miller.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Výkupny samotné prodávají přímo hutím jen výjimečně, obvykle obchodují přes zprostředkovatele. Ceny šrotu podle šéfa svazu určují burzy v Německu a Británii pod vlivem situace ve světě, kde nyní hlavní roli hraje zpomalení čínské ekonomiky. Čína má nyní také nadbytek zásob šrotu - v souvislosti s celkovou nadprodukcí oceli.
Vývoj výkupních cen ocelového šrotu na burze v Německu
Na burze v Německu se tuna ocelového šrotu prodávala letos v červnu za 156 eur na tunu (v přepočtu 4,20 koruny za kilogram), v roce 2011 přitom byla cena na 276 eurech za tunu (podle tehdejšího kurzu 6,80 koruny za kilo).
„Je pravda, že na světovém, a tedy i českém trhu výkupní ceny kovu za posledních pár let průběžně poklesly. Cena je ovlivněna zejména situací na čínském trhu,“ potvrzuje i mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Samotný pokles cen podle ministerstva nesouvisí se zavedením vyhlášky o bezhotovostním výkupu kovů, která platí od jara 2015. Podle policejních statistik krádeže kovů po jejím zavedení klesly asi o padesát procent.
Víc dostane za papír
Miller soudí, že pokles cen sehrál klíčovou roli. „Cena je ten hlavní argument, protože i zloděj se chová tržně a spočítá si náklady a výnosy. Navíc za odevzdaný papír dostal prodejce peníze na ruku, což u kovů nejde,“ upozorňuje. Některé druhy papíru sběrny vykupují za dvě koruny, což je víc, než dostane ”kárkař„ za reznoucí železo.
K výraznému propadu cen šrotu došlo poprvé během finanční krize v letech 2008 až 2009, tehdy se ale ceny do roka narovnaly, nyní se zdá být propad trvalejší.
Čína spotřebovává zhruba dvě třetiny celosvětové produkce oceli a vyrábí téměř tolik surového železa jako zbytek světa. Většina železa se využívá ve stavebnictví. Čínská ekonomika letos v prvním čtvrtletí zpomalila růst HDP na 6,7 procenta a roste nejpomaleji od roku 2009.