Žebříček ekonomické svobody: Česko kleslo na 25. místo, i když získalo více bodů

Vznikla paradoxní situace, kdy se skóre Česka zlepšilo, nicméně jeho umístění v žebříčku se zhoršilo. „V Nizozemsku, Rumunsku a na Kypru však udělali v rámci ekonomické svobody ještě větší pokrok, a tak Českou republiku pro letošek předběhli,“ uvedl Martin Pánek, analytik Liberálního institutu, který na projektu spolupracuje.

Fraser Institute měří ekonomickou svobodu na základě pěti parametrů – velikost státu, právní systém a majetková práva, stabilita měny, přítomnost či absence překážek mezinárodnímu obchodu, regulace zasahující do ekonomické svobody.

„Česko si výrazně polepšilo v kategorii ‚zdravé peníze‘, a to zejména v podkategorii růstu peněžní báze. Dále došlo ke zlepšení regulace podniků, například snadnost zaměstnávat a propouštět zaměstnance,“ sdělil Pánek Novinkám.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji může překvapit přetrvávající prvenství Hongkongu. Podle Pánka je jedním z důvodů, že aktuální žebříček vyhodnocuje data z roku 2018. „Výrazné zhoršení zaznamenáme za dva roky, až budeme mít dostupná data za rok 2020. Bohužel očekáváme, že Hongkong se bude v budoucnu žebříčkem propadat. Pokud se situace výrazně nezmění,“ upřesnil analytik.

Na druhém místě se s 8,65 bodu umístil Singapur. A to i přesto, že tato země zcela nevídaným způsobem daní pořízení nového automobilu.

Registrační poplatek totiž činí více než 100 procent tržní hodnoty vozu (100 procenty je zdaněno prvních 20 tisíc dolarů hodnoty, dalších 30 tisíc se daní 140 procenty a vše nad 50 tisíc podléhá dani 180 procent).

K tomu ještě musí Singapuřané zaplatit 20procentní spotřební daň a v případě dovozu také clo, rovněž ve výši 20 procent.

Podle Pánka lze však extrémní zdanění automobilů v Singapuru považovat za velkou výjimku.

„Celkové daňové zatížení práce je v Singapuru poloviční oproti Česku. Ve svobodě obchodovat mezinárodně mají 9,44 bodů z deseti, skóre do plného počtu bodů ztratili v podstatě jen na kapitálových kontrolách,“ řekl Novinkám.

První Hongkong s 8,94 bodu je poloautonomním regionem Číny. Na 16. místě se s 7,94 body umístil Tchaj-wan, který Čína považuje za své území a stal se předmětem společenské debaty v Česku v souvislosti s návštěvou předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

Samotná pevninská Čína skončila na 124. příčce s 6,21 body. Čína přitom v posledních desetiletích prodělala nevídanou transformaci ze socialistické na kapitalistickou ekonomiku, ačkoliv je celou dobu u moci Komunistická strana Číny. Právě tato transformace stála za silným růstem hrubého domácího produktu (HDP) v posledních třech desetiletích.

„Čína zaznamenala výraznou liberalizaci, o které Liberální institut vydal knihu nobelisty Ronalda Coase Velká čínská kapitalistická revoluce a která se odráží i v tomto žebříčku – v roce 1980 bylo skóre ekonomické svobody v Číně na úrovni 3,91, zatímco dnes je 6,21,“ poznamenal k tomu Pánek.

„Problém Číny je, že trend zastavila a za posledních pět let se u ní ekonomická svoboda nezvýšila, naopak drobně klesla. Ve srovnání s Českou republikou je na tom Čína výrazně hůře, například pokud jde o státní vlastnictví podniků, právní systém, ochranu vlastnických práv nebo regulace. Naopak, co se ‚zdravých peněz‘ týče, je na tom Čína podobně jako Česko,“ uzavřel analytik.

Mezi deset nejhůře umístěných zemí patří Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Alžírsko, Írán, Angola, Libyi, Súdán a Venezuela. Totalitní Severní Korea a komunistická Kuba v žebříčku vůbec nefigurují v důsledku nedostupnosti dat.

Žebříček ekonomické svobody měří, do jaké míry veřejné instituce a politické směřování jednotlivých států podporují nebo naopak brzdí ekonomickou svobodu. V roce 2020 bylo hodnoceno 162 zemí a území. Fraser Institute tento žebříček vydává každý rok od roku 1996.