Ze šedesátníků najde práci jen každý čtvrtý

Na konci února jich Úřad práce evidoval 40 428, meziročně jich přibylo 8592. Nárůst tak byl více než čtvrtinový.

Podle analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí RILSA přitom pravděpodobnost nalezení práce u nezaměstnaných po šedesátce klesá. U lidí ve věku šedesát let si podle ní do dvou let našlo práci 27,3 procenta, u 61letých 21,9 procenta, u 62letých 19,4 procenta a u 63letých pak 13,7 procenta. U těch ještě starších se to pak pohybuje v jednotkách procent.

Podstatně častější jsou u nich odchody z evidence na vlastní žádost. A to ne vždy jen kvůli tomu, že dosáhnou důchodového věku. Hodně jich úřad práce opouští i předtím. Je možné, že si část najde práci a úřadu to jen nenahlásí, častější jsou ale jiné důvody. Například starost o člena domácnosti nebo invalidní důchod. „Spíše se jedná o odchody do ekonomické neaktivity; důvodem může být například jejich zásadní znevýhodnění. Třeba zdravotní stav, obtížnost pracovního uplatnění, popřípadě i rodinná situace,“ píší v analýze její autoři Ondřej Hora a Miroslav Suchanec.

Pracovní uplatnění starších osob je tak podle nich obtížné. „Zásadním zjištěním je výrazný pokles pravděpodobnosti nalezení nedotovaného zaměstnání, tedy práce na volném pracovním trhu, s rostoucím věkem,“ uvedli.

A nijak zvlášť si v tomto věku nepomohou ani lidé s vyšším vzděláním. „Ani kvalifikované osoby v této skupině nemají vyšší pravděpodobnost odchodu do nedotovaného zaměstnání než 25 procent,“ uvedli autoři.

To potvrdil to Tomáš Dombrovský ze společnosti Alma Career provozující pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz. Firmy si podle něj například zvou k pracovním pohovorům padesátníky a šedesátníky výrazně méně častěji než mladší uchazeče o místa. „Dokonce i vysoce kvalifikovaní lidé ve vyšším věku narážejí na to, že změnit práci není snadné,“ uvedl.

Na problém přitom nedávno upozornily i Novinky, které zjistily rostoucí trend v této oblasti. Šedesátníci totiž vedle mladých lidí začínajících na trhu práce bývají při propouštění většinou první, kdo přichází o místo. „Jakmile roste nezaměstnanost, tak většinou první, kdo přichází o místa, jsou buď lidé bez úplného vzdělání, nebo ti, kdo jsou těsně před penzí,“ řekla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Souvisí to se stereotypní diskriminací, s předsudky, že jsou pomalejší, více marodí, že už se tak dobře neučí. „Přitom z dat o rekvalifikacích je zřejmé, že padesátníci i šedesátníci jsou schopni se naučit prakticky cokoliv,“ konstatoval Dombrovský.

Odlišné vnímání starších zaměstnanců je ale znát i u jejich kolegů. Že jsou lidé ve věku 50-65 let méně výkonní než mladí, si podle průzkumu personální společnosti Předvýběr.cz myslí 23 mužů a 29 procent žen. Alarmující přitom je, že více než desetina lidí nechce se staršími zaměstnanci pracovat.