Článek
Stát má příští rok hospodařit s výdaji přes dva a půl bilionu korun. Zdravotnictví patří mezi největší oblasti, které financuje.
Při převodu celého rozpočtu do jediné tisícikoruny připadne na zdravotnictví přibližně 75 korun. Samotné ministerstvo má podle zveřejněného návrhu na příští rok jen 12,7 miliardy korun, tedy zhruba pět korun z každé tisícikoruny.
Naprostá většina peněz určených ze státního rozpočtu na zdravotnictví je vedena jinde, konkrétně ve Všeobecné pokladní správě. Především jde o platbu za zmíněné státní pojištěnce. Stát za ně má příští rok podle návrhu rozpočtu zaplatit zdravotním pojišťovnám 175,7 miliardy korun.
Právě tato částka se má meziročně zvýšit o 18 miliard korun. Vládní novela zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou nyní projednává Sněmovna, ale počítá s růstem o 21 miliard.
Vláda původně v červnu schválila návrh, podle něhož měly zdravotní pojišťovny v příštím roce získat celkem o 24 miliard korun více. Tři miliardy měly pojišťovny najít samy prostřednictvím úspor, dalších 21 miliard měl dodat stát zvýšenou platbou za státní pojištěnce.
Aktuální návrh rozpočtu ale počítá s navýšením o 18 miliard korun. Ministerstvo rozdíl vysvětluje změnou předpokladů. „Odráží skutečnost, že od přípravy novely se zpřesnily předpoklady o příjmech systému veřejného zdravotního pojištění a o počtu osob, za které pojistné hradí stát,“ sdělil Novinkám mluvčí resortu Martin Novotný.
Nově se podle něj zohledňuje zejména vyšší počet státních pojištěnců v souvislosti s pečujícími osobami. Dopad této změny na příjmy systému je přibližně tři miliardy korun. Srpnová predikce ministerstva financí navíc počítá oproti dubnové s přibližně o 3,7 miliardy korun vyšším výběrem pojistného od ekonomicky aktivních pojištěnců.
Ministerstvo chce podle Novotného nastavit pro rok 2027 vyrovnané saldo příjmů a výdajů veřejného zdravotního pojištění. Dodatečné příjmy proto může zohlednit při konečném stanovení platby za státní pojištěnce.
Podle nyní platného valorizačního mechanismu by bez mimořádné změny zákona činil v roce 2027 vyměřovací základ 16 579 Kč a měsíční platba přibližně 2 238 Kč za jednoho státního pojištěnce. Projednávaná novela oproti tomu stanovuje vyměřovací základ na 18 362 Kč, tedy měsíční platbu 2 479 Kč.
Konečná výše platby pro rok 2027 zatím není podle Novotného uzavřena. „Návrh rozpočtu ani novela nejsou ve finální podobě. Částku 175,7 miliardy korun je proto třeba chápat jako částku v aktuálním návrhu rozpočtu, nikoli jako definitivně schválenou výši platby,“ dodal.
Celé zdravotnictví pracuje s 604 miliardami
Mimořádné zvýšení státní platby má podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) především stabilizovat systém. Zároveň ale ministerstvo podle něj připravuje změny, které mají do budoucna zabránit tomu, aby zdravotní pojišťovny musely opakovaně sahat do rezerv.
Je přitom důležité rozlišovat mezi penězi ze státního rozpočtu a celým systémem veřejného zdravotního pojištění.
Veřejné zdravotní pojištění má příští rok hospodařit s přibližně 604 miliardami korun. To ale není částka, kterou stát zaplatí ze svého rozpočtu. Jde o celý systém, jehož příjmy tvoří hlavně pojistné od zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob samostatně výdělečně činných a právě také platby státu za státní pojištěnce.
Do rozpočtové tisícikoruny proto patří pouze peníze, které skutečně odcházejí ze státního rozpočtu. Celkových 604 miliard korun ve veřejném zdravotním pojištění je širší suma, která zahrnuje i peníze vybrané na pojistném mimo státní rozpočet.
Pojišťovny spotřebovávají rezervy
Systém se přitom potýká s rostoucími výdaji. Svaz zdravotních pojišťoven odhaduje, že letošní deficit může dosáhnout až 22,8 miliardy korun. Pojišťovny ho pokrývají ze svých rezerv.
„Mimořádná opatření nám pomohla překlenout letošní rok, sama o sobě však dlouhodobou rovnováhu mezi příjmy a výdaji nezajistí,“ uvedl prezident svazu Martin Balada.
Náklady zdravotnictví podle něj dál porostou kvůli stárnutí populace, novým a dražším možnostem léčby i rostoucím personálním nákladům. Cílem proto podle něj nemůže být jednoduše zastavit růst výdajů, ale zajistit, aby nové peníze přinášely pacientům co největší efekt.
„Stále platí, že Česko má jeden z nejkvalitnějších zdravotnických systémů nejen v Evropě. Ovšem zároveň také systém poměrně nákladný. Prostor pro zefektivňování zde existuje například v redukci sítě nemocničních zařízení, motivaci k využívání preventivní péče, zdravému životnímu stylu a podobně,“ řekl Novinkám člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
Ministr Vojtěch připouští, že v systému existují neefektivity. Pro příští rok počítá v úhradové vyhlášce s úsporou zhruba šesti miliard korun. Zároveň zdůrazňuje, že úspory se nesmějí projevit v péči o pacienty.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zase vidí prostor pro další úspory především u léčiv. Podle něj mohou dosahovat miliard korun. Nemocnice by podle něj měly více společně soutěžit nákupy léků a Státní ústav pro kontrolu léčiv by měl častěji aktualizovat stanovené ceny.
Více by o parametrech celého státního rozpočtu mělo být jasno po pondělku, kdy ho má schvalovat vláda. Celkové výdaje rozpočtu mají příští rok podle zveřejněného návrhu ministerstva financí dosáhnout 2,578 bilionu korun. Příjmy mají být 2,189 bilionu Kč, což by vygenerovalo schodek 389 miliard. Podle vyjádření zástupců vládní koalice by ale ještě měl deficit o několik miliard klesnout.
