Článek
Ministerstvo financí chce, aby daň začala platit ještě letos. Počítá s ní totiž, stejně jako loni, i státní rozpočet.
„Původní rozpočet pro letošek kalkuloval s daňovým výnosem ve výši 2,5 miliardy Kč za předpokladu schválení pětiprocentní sazby a účinnosti od ledna 2021. Novelou zákona o státním rozpočtu byla tato částka snížena na 1,1 miliardy Kč za předpokladu účinnosti až od poloviny roku,“ upřesnila pro Právo Anna Vasko z ministerstva financí.
Připomněla, že návrh zákona o dani z digitálních služeb vznikl původně jako reakce na to, že dosud nebyla nalezena shoda na společném postupu států v rámci Evropské unie a OECD. „V návrhu zákona je použitelnost zákona o digitální dani časově omezena do té doby, než bude řešení na úrovni OECD přijato,“ dodala.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Právu sdělila, že prosazení digitální daně je její současnou prioritou. „Věřím, že návrh po podpoře v rozpočtovém výboru Sněmovny projde třetím čtením a co nejdříve zamíří do Senátu. Jedná se o dočasné lokální řešení neadekvátního zdanění technologických firem, dokud se nenajde širší shoda na podobě mezinárodního zdanění digitální ekonomiky,“ uvedla.
Obavy ze sankcí
Zavedení digitální daně podpoří v parlamentu podle svých zástupců například i lidovci či komunisté. „Podpoříme to jako strana i jako součást koalice Spolu. Naším cílem je přispět ke společnému řešení digitální daně v rámci EU a OECD. Jejím zavedením by tak v ČR zůstala část peněz, které teď mizí do zahraničí,“ sdělil Právu předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Osobně by se ale klonil spíše k sazbě daně kolem tří procent.
Bartošek také připomněl probíhající jednání s Americkou hospodářskou komorou, která Evropu opakovaně před zavedením digitální daně varuje. „Pokud budeme jako ČR postupovat jednotně s EU, tak si myslím, že by k případným sankcím dojít nemuselo. V opačném případě se samozřejmě může stát, že americká strana bude reagovat například navýšením cla na dovoz našich výrobků,“ dodal.
USA ukončily vyšetřování ČR kvůli plánované digitální dani
Až sedmiprocentní sazbu digi daně by si dokázal představit poslanec KSČM Jiří Valenta, avšak i pětiprocentní sazbu by považoval za „krok vpřed“. „KSČM samozřejmě zavedení digitální daně podporuje. Je jasné, že jejím prostřednictvím může dojít k přirozenému narovnání konkurenčního a podnikatelského prostředí. Je nepochybné, že u nás jsou v tomto smyslu doposud masově poškozovány zájmy našich podnikatelů, a to na úkor cizích nadnárodních společností,“ uvedl Valenta.
Piráti podle svého poslance Tomáše Martínka zavedení digitální daně podporují, pokud její nastavení neohrozí české společnosti a nebude extrémní vůči sazbám jiných zemí. „Nadnárodní společnosti musí hrát podle pravidel a platit daně ve státě podnikání. Současná situace není fér vůči domácím společnostem, které odvádí daně v Česku, ale nadnárodní konkurence platí pouhý zlomek,“ řekl Martínek s tím, že i piráti preferují mezinárodní řešení.
Sněmovna propustila digitální daň do závěrečného čtení v polovině května. Vláda nižší navrhovanou, pětiprocentní sazbu zdůvodňuje tím, že původní, sedmiprocentní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést nebo ji už zavedly.
Martínek ve druhém čtení předložil návrh, který daň snižuje a současně zavádí rozdílné sazby. Z cílené reklamy by se mělo platit pět procent a z ostatních služeb tři procenta. Poslanec ODS Jan Skopeček navrhl sazbu dvě procenta.