Zboží od listopadu 1989 zdražilo o stovky procent. Mzdy ale rostly výrazně víc

Oproti revolučnímu roku se totiž do loňska vyšplhala průměrný čistý plat téměř na čtrnáctinásobek, důchodci pak dostávají každý měsíc skoro 12,5krát tolik. Vyplývá to ze srovnání, které vydal Český statistický úřad.

Podle něj v roce 1989 dosahovala průměrná čistá mzda po zdanění a odvodech na důchody 2451 korun. Tato částka se sice mohla lišit třeba v závislosti na počtu dětí, ale nijak výrazně. Loni pak čistá mzda činila v průměru 34 617 Kč. Průměrný důchod potom narostl ze 1496 na 19 963 korun.

„Na mzdovém vývoji se razantně podílel růst před finanční krizí v roce 2008 a pak s nějakým odstupem po ní, zhruba od roku 2014 až do covidu,“ řekl Miroslav Novák ze společnosti Akcenta CZ.

Nadprůměrný růst nominálních mezd byl i loni podobně jako u důchodů, na nichž se kladně podepsaly mimořádné valorizace kvůli inflaci.

Pokud jde o cenovou hladinu, ta od roku 1989 vzrostla u většiny položek sledovaných statistickým úřadem méně než mzdy. Například deset vajec stálo v roce 1989 třináct korun, loni už byly v průměru za 37 korun. Nárůst tak činil přes 185 procent.

Cukr zdražil po zaokrouhlení ze 7,30 na 25,70, tedy o 252 procent. Cena za kilogram kuřete se zvýšila ze třiceti korun na necelých 72,80 koruny. Tedy ani ne 2,5krát.

U většiny potravin přitom oproti roku 1989 narostly ceny o stovky procent, byť se výjimky najdou. Například litr polotučného mléka vystoupal ze dvou korun na více než jedenáctinásobek.

Výrazně nižší byly nárůsty cen u elektroniky a bílé techniky, která se navíc díky technologickému vývoji posledních desetiletí výrazně zdokonalila. Za automatickou pračku člověk zaplatil loni v průměru 10 164 korun, což je jen o 71 procent více než v listopadu 1989. Vysavač zdražil na necelý 2,5násobek.

Na cenovém vývoji se přitom výrazně podílela inflace v letech 2021 až 2023. „Posunula cenovou hladinu o více než třicet procent, ty poslední roky byly opravdu extrémní,“ konstatoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ani to však nebyla v polistopadovém vývoji vrcholná inflace. Jenom během roku 1993 atakovala 21 procent, v roce 1991 se dokonce přiblížila k 57 procentům.

„V roce 1993 polovina nárůstu byla způsobena zavedením daně z přidané hodnoty. Dva roky předtím pak došlo k liberalizaci trhu, kdy se uvolnila tvorba cen u většiny zboží a služeb a ony si hledaly rovnováhu,“ dodal Dufek s tím, že se přecházelo od centrálního stanovení cen k volnému trhu.

Během posledních 33 let ale jen minimum položek sledovaných Českým statistickým úřadem překonalo nárůst mezd a penzí. Týká se to například brambor, které vystoupaly z 1,60 Kčs na 21 korun, tedy zhruba na třináctinásobek.

Průměrná cena jednotlivé jízdenky pak v rámci republiky vystoupala z jedné koruny na 15,96 koruny. Tužková baterie zdražila o 1346 procent na necelých 20,30 Kč. Výrazněji stouply i ceny vstupenek do kina.

Vysoký nárůst blížící se téměř třem tisícovkám procent pak byl u hnědého a černého uhlí, což je dáno celosvětovým odklonem od těchto zdrojů energie a velkými nálady na jejich těžbu.

Kilo konzumního kmínového chleba zdražilo ze 2,80 na 44,40 koruny, což je téměř šestnáctinásobek. Jeho ceny přitom vylétly nahoru v roce 2022, do té doby stál necelých třicet korun.

„Za to do značné míry může vpád Ruska na Ukrajinu. Velice rychle vzrostly ceny obilí a následně i mouky, protože všichni měli strach, že obchodníci ze Severní Afriky a z Asie vykoupí jeho zásoby v Evropě kvůli nedostatku toho ukrajinského,“ řekl Dufek. Od té doby se však už ceny kmínového chleba dolů nevrátily.

Statistický úřad ve srovnání nesleduje jen vývoj cen a platů, ale i další parametry. Například počet obyvatel, který od roku 1989 vzrostl zhruba o půl milionu na 10,9 milionu.

Ale to jen díky cizincům, bez nichž by lidí žijících v Česku ubývalo. Za posledních 34 let vzrostl jejich počet bez azylantů ze 35,6 tisíce na 1,07 milionu.

Výrazně klesá také počet sňatků, loni jich bylo o dvě pětiny méně než na začátku sledovaného období. Razantně se snížila i plodnost z 1,8 na 1,4 dítěte na ženu. O více než šest let vzrostl průměrný věk Čechů, a to na 42,8 roku.

Podle dat se také celkem pochopitelně zvýšila i vybavenost domácností počítači. V roce 1989 je měla necelá dvě procenta z nich, loni už více než 82 procent.