Článek
Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Zastavení dodávek plynu by velmi vážně ohrozilo čtvrtinu firem
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu Komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.
„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak to bude možné,” prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
EK zvažuje zvýšení podílu obnovitelné energie v EU na 45 procent
Povinné solární panely
Unijní exekutiva chce v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent.
Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.
Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, Komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.
EU chce ještě letos snížit závislost na dodávkách z Ruska o dvě třetiny
Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku.