Článek
Regulace se týká zhruba jednoho a půl milionů bytů, které byly postaveny před rokem 2014. Opatření prosadila berlínská vládnoucí koalice sociálních demokratů (SPD), zelených a postkomunistické Levice.
Stížnost podali poslanci Spolkového sněmu za liberální FDP a křesťansko demokratickou CDU/CSU.
Podle opatření musí vlastníci dotčených bytů nechat nájem na dnešní úrovni, následně budou mít dovoleno vyrovnat vliv inflace zvýšením o 1,3 procenta ročně.
Kromě toho městská vláda stanovila horní hranici, přes kterou pronajímatel nesmí jít. Tato hranice se liší podle stáří a vybavení daného bytu. V případě, že dnešní nájem překračuje stanovenou hranici, musí ho pronajímatel snížit.
Zastropování nájmů v Berlíně na pět let schválil tamní senát
Nejnižší hranice u nejméně atraktivních bytů činí 3,92 eura (100 korun) na metr čtvereční bez poplatků. Jedná se o nejstarší byty, které nemají koupelnu a ústřední topení.
3) Regulace nájmů vedla k růstu nájmů v neregulovaných částech trhu. pic.twitter.com/mtFS4UwrVc
— Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿 (@dusek_libor) April 15, 2021
U nejnovějších bytů z let 2003 až 2013 činí maximální hranice 9,80 eura (250 korun) za metr čtvereční.
Nedávná studie Institutu ifo ukázala, že dopady regulace byly problematické. Pro stávající nájemníky v regulovaných bytech sice znamenala snížení nájmů, ale tratili na tom všichni ostatní. Došlo k nárůstu nájmů v neregulovaných bytech a také se snížila nabídka regulovaných bytů k pronájmu.