Článek
Celkem pět institucí poslalo dopis adresovaný premiéru Petru Fialovi (ODS), v němž žádají, aby vláda návrh odmítla. Podepsáni jsou pod ním představitelé Svazu měst a obcí, Svazu místních samospráv, Asociace krajů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a zmíněné Hospodářské komory ČR.
„Dopady návrhu na občany a na obce a města jsou jednoznačně negativní,“ uvedli. „Žádáme vás, aby novela obalového zákona byla zastavena na úrovni vlády a byla vrácena ministerstvu životního prostředí,“ dodali.
Kritici v dopise označují zálohování mimo jiné za zastaralé a obávají se, že naruší současný systém sběru tříděného odpadu. Upozorňují i na možné dopady na spotřebitele.
Popularita plechovek roste. Dvě ze tří ale končí v komunálním odpadu
Například podle analýzy Svazu obchodu a cestovního ruchu by mohla jedna PET lahev nápoje zdražit kvůli zálohování o více než korunu. Hladík však dlouhodobě odmítá, že by změna zákona měla takovéto důsledky.
Hladík: Vyrábí se z toho mikiny
Ministerstvo za novelou navzdory dlouhodobé kritice stojí. Platit by měla naplno od roku 2026.
Návrh zavádí čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a plechovky. Lidé by je měli vracet na 11 tisících místech. Kromě obchodů to půjde například i na čerpacích stanicích.
„Díky zálohování se nám podaří skutečně z použitých nápojových lahví a plechovek vyrobit zase nové. To se teď neděje, z recyklovaných plastových lahví se vyrábí maximálně mikiny nebo koberečky do aut,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Hladík chce zálohování prosadit i proto, aby Česko dokázalo splnit nároky Evropské unie. Do roku 2029 má zpětně odebírat minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. To se aktuálně nedaří.
Zálohování podporují ekologické organizace jako Greenpeace, Hnutí Duha nebo Arnika. Dosavadní systém tříděného odpadu považují za neefektivní. Zálohy dávají smysl také podle výrobců nápojů.
Obce se bojí výpadku příjmů
V připomínkovém řízení však dostalo ministerstvo životního prostředí přes 700 připomínek. Například resort průmyslu a obchodu spolu s kraji vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce.
Některé obce na třídění odpadů vydělávají a nyní jim hrozí, že o cenné suroviny přijdou. „Výpadek příjmů při zavedení záloh bude ve výši 20 až 25 milionů korun ročně,“ uvedl Petr Bielan, technický náměstek ostravské svozové společnosti OZO Ostrava.
Jak návrh na vládě a případně u poslanců uspěje, zůstává nejasné. Proti jsou například někteří poslanci z vládních řad.
Třeba poslankyně hnutí STAN Eliška Olšáková, která je jako předsedkyně Svazu místních samospráv podepsána i pod zmíněným dopisem premiérovi, nicméně pro Rádio Impuls uvedla, že pokud by se poslanecký klub domluvil na podpoře Hladíkova návrhu, zvedne pro něj navzdory výhradám ruku také.