Článek
Během posledních deseti dnů došlo na pražské energetické burze k cenovému skoku u plynu asi o deset procent. A přes sto tisíc zákazníků má podle Gavora měsíční fixaci cen nebo tarify navázané na aktuální ceny na burze. „Ti se spotovými cenami to cítí už teď, zákazníci s měsíční fixací to pocítí při dalším měsíčním vyúčtování,“ uvedl.
Zdražení se zatím nedotkne zbytku zákazníků, tedy těch s fixací nebo smlouvou na dobu neurčitou.
„Trochu mě zarazilo, když se to prezentuje tak, že se nás to netýká. Ano, je to hlavně problém Slovenska, které utrpí přímé finanční ztráty. Ale bude to mít dopady na širší region. Když z trhu náhle zmizí patnáct miliard kubíků levnějšího plynu a je nutné ho nahradit stejným množstvím dražšího plynu, musí to mít na ceny dopad,“ řekl Novinkám Gavor.
Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu
Ještě více zdražil plyn na klíčovém evropském obchodním uzlu TTF v Nizozemsku. „Loni v únoru se ceny pohybovaly mezi 30 až 35 eury za megawatthodinu, v říjnu už překonaly hranici 40 eur a teď přesahují 50 eur, tedy asi 1250 korun,“ řekl Novinkám energetický expert společnosti Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.
Růst cen až o pětinu
A o kolik si dotčené rodiny připlatí? „Nárůst cen komodity o desetinu znamená růst celkové ceny pro domácnosti o 7,5 procenta,“ uvedl analytik. To u domácností v rodinném domě, které plynem vaří i topí a spotřebují asi 3000 kubíků ročně, znamená růst plateb asi o čtyři tisíce korun za rok.
Ceníky u smluv na dobu neurčitou byly podle Gavora ve srovnání s produkty s fixací dosud drahé, zejména velcí dodavatelé proto od ledna plyn zlevnili. „A teď nebudou hned oznamovat, že zase zdraží. Plyn mají nakoupený předem a nyní za vyšší ceny nakupují na příští rok. Tam už se to může promítnout,“ vysvětlil.
Vrňák očekává rychlejší nárůst cen. „Současné fixace plynu s cenou okolo 1300 Kč za megawatthodinu jsou z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Zdražování pravděpodobně přijde ještě během tohoto čtvrtletí. Někteří dodavatelé nakoupili plyn výhodněji v minulosti, ale tyto zásoby se dříve či později vyčerpají,“ uvedl.
Pokud se tržní ceny plynu příliš nezmění, odhaduje, že v polovině roku mohou ceny plynu růst na úroveň kolem 1500 až 1630 Kč za megawatthodinu, tedy až o pětinu.
„Je to Zelenského sabotáž.“ Fico dál vyhrožuje Ukrajincům za ukončení tranzitu plynu
„Ceny dodavatelů mohou být dočasně nižší než na burze, což představuje příležitost k uzavření fixace ideálně na dva až tři roky,“ prohlásil Vrňák.
Na pokles cen od velkých dodavatelů od ledna poukázal mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
„Ukončení tranzitu přes Ukrajinu bylo dlouhodobě předvídanou skutečností a Česká republika se na něj připravovala. Změny v tocích plynu a s tím spojená rizika byly tedy už v posledních měsících v ceně plynu zohledněny. Ceny elektřiny a plynu od začátku roku klesají. Ke snížení ceny plynu přispívá také úspěšné zrušení německého poplatku za tranzit,“ řekl Novinkám.
Gavor ale uvedl, že růst cen na burze je o dost vyšší než zmíněný poplatek za tranzit plynu, který ve výši 2,5 eura za megawatthodinu do konce loňského roku uplatňovalo Německo.
Nedostatek plynu nehrozí
Výpadek patnácti miliard kubíků ročně sice představuje méně než pět procent roční spotřeby Evropy a dá se nahradit dovozy odjinud, ale vliv na ceny bude v našem regionu vyšší.
„Evropský trh není plně homogenní. Musel by být dokonale propojený plynovody, což není. Existují cenové zóny a už před zastavením dodávek plynu přes Ukrajinu byly ceny ve střední a východní Evropě vyšší než v Německu, Belgii nebo Nizozemsku,“ doplnil analytik.
Nedostatku plynu se ale neobává. Přestože jsou teď zásoby nižší, než je průměr EU, z dlouhodobého pohledu jejich stav není špatný.
Zásobníky se více vyprázdnily částečně proto, že koncem loňského roku začaly ceny plynu stoupat a někteří obchodníci spekulovali, že v novém roce dokoupí levněji. Podle Gavora se kalkulovalo i s tím, že proud plynu přes Ukrajinu možná bude zachován, což by znamenalo pokles cen.
Méně se tak dováželo a více čerpalo ze zásobníků. Ty jsou nyní naplněny asi ze 63 procent, loni to bylo 88 procent. „Ale že by nastala situace, kdy by nebylo odkud dovézt, to mohu vyloučit. Spíš si myslím, že ke konci topné sezony v zásobnících ještě rezerva zbude,“ dodal Gavor.