Článek
Zatímco v Česku se podle Eurostatu platilo v průměru 7,85 Kč za kilowatthodinu, v Rakousku to bylo 6,48 Kč, na Slovensku 4,62 Kč a v Polsku jen 4,33 Kč. Německé domácnosti hradily průměrných 10,10 Kč.
V celé EU Česko skončilo na devátém místě, tedy ve třetině nejdražších zemí. Oproti průměru platili Češi za kilowatthodinu zhruba o 70 haléřů více.
„Tento rok je značně deformován podle toho, jak která země aplikovala státní podporu. Je známo, že zbývající země visegrádské čtyřky v případě domácností aplikovaly vyšší státní podporu domácnostem než Česko,“ řekl Právu analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Zbývající země visegrádské čtyřky u domácností aplikovaly vyšší státní podporu
Havlíček: Současná vláda nemá sociální cit
Například na Slovensku je podle něj nižší cena dána tím, že tamní dodavatel Slovenské elektrárne se se státem dohodl, že objem elektřiny pro domácnosti a maloodběr bude prodáván výrazně pod tržní cenou. Za to na firmu nebudou uplatňovány žádné další daně a stát bude významně nápomocen v dostavbě jaderné elektrárny Mochovce.
Kde lidé platí nejvíce (za kWh) | |
---|---|
Nizozemsko | 11,62 Kč |
Belgie | 10,64 Kč |
Rumunsko | 10,28 Kč |
Německo | 10,10 Kč |
Dánsko | 9,32 Kč |
Itálie | 9,25 Kč |
Kypr | 9,15 Kč |
Chorvatsko | 8,10 Kč |
Česko | 7,85 Kč |
Lotyšsko | 7,47 Kč |
Zdroj: Eurostat |
Nová metodika
I loni v druhé polovině roku patřilo Česko podle Eurostatu k dražším zemím. Evropští statistici mu přisoudili dokonce čtvrté místo.
Jejich zpráva, že Češi platili za elektřinu přes devět korun za kilowatthodinu, vyvolala v dubnu ostrou reakci vládních politiků i největšího dodavatele ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) ji označil za matení veřejnosti, ČEZ se ohradil s tím, že takovou cenu platily jen 2,5 procenta jeho zákazníků a průměrnou domácnost tehdy kilowatthodina stála takřka polovinu – 4,85 Kč.
Háček byl v tom, že Eurostat používal k porovnání ceny z oficiálních ceníků, a ne ty, které lidé skutečně platili.
„Česko oznamovalo ceny na základě ceníkových nabídek. Ty byly podstatně vyšší než průměrné ceny, které vždy odrážejí i minulost. Staré smlouvy, třeba fixace z roku 2021, mají ceny nižší,“ poznamenal Gavor.
Čeští statistici proto svým evropským kolegům ke zprávě za letošní první pololetí už dodali ceny, které lidé opravdu platí. „Ceny v Česku jsou tak nyní jen lehce nad evropským průměrem,“ sdělil Právu Jan Cieslar, mluvčí statistického úřadu.
Ten rovněž zveřejnil čísla za loňské druhé pololetí se zohledněním reálně placených cen i vládní podpory v podobě úsporného tarifu. V tom případě tehdy činila platba za kilowatthodinu elektřiny v nejběžnější distribuční sazbě 4,21 Kč.
V Unii tak byla cena podle českých statistiků sedmá nejnižší, z okolních zemí ji mělo levnější jen Polsko. I pokud by se úsporný tarif s průměrnými 4000 Kč na domácnost nezapočítal, byla loni cena asi o 50 haléřů za kWh pod průměrem EU.