Článek
Už současný zákon chce po stavebnících, aby pokácené stromy nahrazovali novými, nebo odvedli finanční náhradu. Její výši ale žádný předpis nestanovuje. V praxi se tak finanční kompenzace nevymáhají.
I proto považuje ministerstvo aktuální pravidla za nedostatečná. „V souvislosti s probíhající změnou klimatu, jejíž vlivy na životní prostředí se stupňují, je nutné zajistit dostatečnou ochranu dřevin rostoucích mimo les, zejména pak stromů rostoucích ve městech, kde je jejich význam pro člověka a obyvatelnost měst zcela nenahraditelný,“ uvedl úřad důvod, proč chce pravidla nově vymáhat přísněji.
Nové předpisy se mají týkat stromů, pro jejichž pokácení je nutné mít povolení. Tedy těch, které ve výšce 1,3 metru nad zemí dosahují obvodu kmene alespoň 80 centimetrů. Prioritou je náhradní výsadba a následná péče o ni, kterou budou mít lidé a firmy na starosti pět let. Poplatky přijdou na řadu ve chvíli, kdy nebude možné stromy vysadit do kilometru od hranic pozemku.
Dálnici vymění za Vltavu. Stavebníci hledají ekologičtější způsob přepravy
Až sto tisíc za pokácený strom
Konkrétní částka má záviset na velikosti stromu, jeho stavu i významnosti. Pohybovat se bude od stovek korun až do více než sto tisíc za pokácený strom. Úřad odhaduje, že v průměru bude činit asi 31,5 tisíce. Vybírat se tak má 551 milionů ročně. Peníze půjdou obcím, které je využijí například na náklady spojené s další výsadbou.
Stromy ve městech pomáhají ochlazovat ulice, zadržovat vodu a poskytují útočiště a potravu pro živočichy. Podle dat agentury CENIA se rozloha stromů ve městech s více než 20 tisíci obyvateli zmenšila mezi lety 2017 až 2020 z původních asi 120 tisíc na méně než 94 tisíc hektarů. Novější údaje zatím k dispozici nejsou.
Ministerstvo nakonec zvolilo variantu, že poplatky budou mít na starosti obce, nikoli stavební úřady. Stavebníci tak budou muset kácení oznamovat jiné instituci než té, u níž žádají o stavební povolení. Podle podnikatelů to může vést k dalšímu zdržení při stavebním řízení.
V Česku mizí stromy u silnic, škodí to krajině i drobným živočichům
„Je smutné, že stát místo toho, aby stavební řízení zjednodušil a zrychlil, tak ho komplikuje, prodlužuje a zdražuje. A v případě staveb veřejného investora, kterých bude podle mě většina, to zaplatíme všichni. Pokud jde o soukromý sektor, tam to zaplatí jen někdo,“ řekl Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Ministerstvo na dotaz Novinek uvedlo, že samostatné řízení v souvislosti s poplatkem se bude týkat jen zhruba desetiny případů, u nichž se počet kácených stromů ve srovnání s již povoleným záměrem sníží. „Ve většině případů stavebník využije institut takzvaného samovyměření poplatku a příslušnému orgánu ochrany přírody podá pouze oznámení o zahájení kácení 30 dnů předem,“ uvedla mluvčí úřadu Veronika Krejčí.
Výhodou postupu podle ní bude, že lidé a firmy zaplatí jen za skutečně pokácené dřeviny a nebudou kvůli úpravě poplatku muset žádat o změnu stavebního povolení.