Hlavní obsah

Zapojila se ČNB do měnové války? Rozhodně ne, tvrdí analytici

Novinky, pit
Praha

V souvislosti s intervencemi České národní banky (ČNB) se do popředí zájmu opět dostalo téma měnových válek. Často se totiž uvádí, že ČNB se oslabením koruny zapojila do měnových válek, probíhajících již po nějakou dobu. Analytici oslovení Novinkami však taková tvrzení považují za značně přehnaná.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Je sice pravda, že ve stejné míře, v jaké země s klesající měnou vydělá, její obchodní partneři prodělají. „Vzhledem k malé velikosti české ekonomiky a relativně omezenému pohybu kurzu ale nepředpokládám, že by kterákoli sousední země přišla s obviněním, že ji politika ČNB ožebračila,“ sdělil ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

To potvrzuje i analytik Václav Franče z Raiffeisenbank. Devalvace měny je podle něj hra s nulovým součtem. To, co jedni získají, jako jsou čeští exportéři, jiní ztratí, konkrétně čeští spotřebitelé a zahraniční výrobci. „Ale jsme příliš malá ekonomika na to, aby náš krok vyvolal nějaké odvetné kroky,“ vysvětlil.

„ČNB do měnových válek, a je otázka, zdali vůbec existují, nevstoupila,“ uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Primárním účelem ČNB totiž není podpora exportérů, ale zajištění stability cen.

Taková ta pouliční strkanice

Stejně tak i podle analytika Jiřího Šimka ze společnosti Citfin používá centrální banka kurzových intervencí primárně za účelem splnění svého hlavního cíle, kterým je cenová stabilita a zabránění deflace. Primárně se tak nejedná o podporu exportu na úkor obchodních partnerů.

Analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit považuje devalvaci koruny za nanejvýš pouliční strkanice oproti válce, kterou by mohla rozpoutat velká země typu USA. „Problém by byl, kdyby například začala měnově válčit Čína s USA, případně s EU. Tam by to mělo obrovské dopady,“ dodal.

V roce 2010 na summitu G20 v jihokorejském Soulu si představitelé světových hospodářských velmocí slíbili, že zabrání devalvaci svých měn za účelem konkurenční výhody při obchodování. Ke konkrétní dohodě nicméně nedošlo. V této souvislosti jsou známy spory hlavně mezi Spojenými státy a Čínou s jejím podhodnoceným jüanem a tím pádem vysokým obchodním přebytkem.

Co je vlastně měnová válka?
Země A za pomoci uvolnění měnové politiky, tedy většího tisku peněz, znehodnotí svoji měnu a získá tak konkurenční výhodu oproti ostatním zemím. Země A tímto krokem zlevní vývozy a zdraží dovozy, což znamená, že začne na úkor jiných zemí více vyvážet a méně dovážet. Respektive část dovozu může být díky vyšším cenám nahrazena domácí výrobou. Vymezení pro měnovou válku není zcela jasné. Typický příklad země, která držela svoji měnu dlouhodobě podhodnocenou a zaplavovala světový trh svým zbožím, bylo v 70. letech a v první polovině 80. let Japonsko. Země vycházejícího slunce tak stimulovala své vývozy daleko dříve, než k tomu přistoupila Čína. Zde je zcela nezpochybnitelné, že si výše uvedené země držely (Japonsko) či ještě udržují (Čína) díky slabé domácí měně konkurenční výhodu. Své měny v posledních letech oslabovaly víceméně všechny hlavní ekonomiky od USA přes Velkou Británii až po Japonsko. Nově se k nim přidala i ČNB. Primárním cílem všech intervencí, záporných úrokových sazeb a kvantitativních uvolňování ale není zvýšení konkurenceschopnosti vývozců, ale boj proti hrozbě deflace, poklesu HDP a růstu nezaměstnanosti. Vedlejším efektem je samozřejmě oslabení měny, a to buď přímo, jako to předvedla ČNB, nebo nepřímo, jak to dělá většina jiných centrálních bank.
Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta

Výběr článků

Načítám