Článek
Je sice pravda, že ve stejné míře, v jaké země s klesající měnou vydělá, její obchodní partneři prodělají. „Vzhledem k malé velikosti české ekonomiky a relativně omezenému pohybu kurzu ale nepředpokládám, že by kterákoli sousední země přišla s obviněním, že ji politika ČNB ožebračila,“ sdělil ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.
To potvrzuje i analytik Václav Franče z Raiffeisenbank. Devalvace měny je podle něj hra s nulovým součtem. To, co jedni získají, jako jsou čeští exportéři, jiní ztratí, konkrétně čeští spotřebitelé a zahraniční výrobci. „Ale jsme příliš malá ekonomika na to, aby náš krok vyvolal nějaké odvetné kroky,“ vysvětlil.
„ČNB do měnových válek, a je otázka, zdali vůbec existují, nevstoupila,“ uvedl analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta. Primárním účelem ČNB totiž není podpora exportérů, ale zajištění stability cen.
Taková ta pouliční strkanice
Stejně tak i podle analytika Jiřího Šimka ze společnosti Citfin používá centrální banka kurzových intervencí primárně za účelem splnění svého hlavního cíle, kterým je cenová stabilita a zabránění deflace. Primárně se tak nejedná o podporu exportu na úkor obchodních partnerů.
Analytik Michal Kozub ze společnosti Home Credit považuje devalvaci koruny za nanejvýš pouliční strkanice oproti válce, kterou by mohla rozpoutat velká země typu USA. „Problém by byl, kdyby například začala měnově válčit Čína s USA, případně s EU. Tam by to mělo obrovské dopady,“ dodal.
V roce 2010 na summitu G20 v jihokorejském Soulu si představitelé světových hospodářských velmocí slíbili, že zabrání devalvaci svých měn za účelem konkurenční výhody při obchodování. Ke konkrétní dohodě nicméně nedošlo. V této souvislosti jsou známy spory hlavně mezi Spojenými státy a Čínou s jejím podhodnoceným jüanem a tím pádem vysokým obchodním přebytkem.