Západní společnosti obracejí. V Rusku zůstávají

Kosmetická značka Avon Products spadající pod skupinu Natura, francouzský výrobce průmyslových plynů Air Liquide či britská spotřebitelská skupina Reckitt vyrábějící léky proti bolesti nebo kondomy. To jsou jen některé ze stovek západních skupin, které v Rusku i přes déle než dva roky trvající válku na Ukrajině podnikají.

„Mnoho evropských společností se ocitlo mezi dvěma mlýnskými kameny. Řekli, že odejdou. Byli postaveni před výběr kupujících, kteří pro ně byli nepřijatelní,“ řekl FT jeden z manažerů, který spolupracuje se západními společnostmi v zemi.

Podle zjištění Kyjevské ekonomické školy zůstalo od roku 2022 v Rusku 2173 nadnárodních společností. Naproti tomu 1610 mezinárodních společností ruský trh buď opustilo (387), nebo tamní podnikání omezily (1223).

Řada z těch, které v Rusku stále podnikají, se přitom zavázala, že svou přítomnost v Rusku omezí, nebo dokonce ukončí. Jenže Moskva jim to komplikuje. Korporacím postupně navyšuje náklady na jejich odchod ze země, a to například zavedením povinné 50procentní slevy na aktiva z „nepřátelských“ zemí prodávaných ruským kupcům nebo minimálně 15procentní „výstupní daní“.

Kromě toho je pro firmy stále těžší najít místní kupce, kteří by byli přijatelní jak pro prodávajícího, tak pro Moskvu a jejichž zapojení by nebylo v rozporu se západními sankcemi.

Třeba zmíněná společnost Air Liquide je od září 2022 v limbu potom, co oznámila, že podepsala memorandum o porozumění o prodeji svého podnikání v Rusku týmu místních manažerů, kteří jej řídili. Dohoda však nikdy nezískala souhlas ruské vlády, uvedl FT.

V případě Avonu pak jde jednoduše o rozhodnutí společnosti setrvat v Rusku. Firma obdržela nabídky na převzetí své ruské divize, rozhodla se je ale odmítnout. „Již více než 135 let se Avon zasazuje o ženy, ať jsou kdekoli na světě, bez ohledu na etnický původ, národnost, věk nebo náboženství,“ okomentovala společnost své rozhodnutí.

Jiný manažer spolupracující se západními společnostmi v Rusku FT sdělil, že došlo ke znatelné změně v sentimentu. Zatímco společnosti ve svém odchodu v prvních týdnech po invazi viděly morální povinnost, tak „současná vlna je spíše o tom, zda opravdu musíte odejít“. „Chcete odejít? Některé z těchto společností postavily za 30 let čtyři, pět továren. Nebudou to prodávat s devadesátiprocentní slevou,“ řekl zdroj.

Dalším faktorem je aktuální ekonomická situace v Rusku. Alexandra Prokopenková, nerezidentní spolupracovnice moskevského think-tanku Carnegie Russia Eurasia, uvedla, že rostoucí mzdy a lepší ekonomická situace podnítily spotřebitelské výdaje, což z Ruska dělá v očích společností, zejména těch ze spotřebního sektoru, atraktivnější trh.

Velkým rizikem zůstává nedávná vlna znárodňování, která se zaměřila jak na zahraniční skupiny, tak i na místní hráče. Nicméně „pokud vidí toto riziko jako zvládnutelné, proč nezůstanou?“ dodala Prokopenková.

Nicméně případy dánského pivovaru Carlsberg nebo potravinářské skupiny Danone vyslaly varovný signál. Oba podniky utrpěly tím, že jim byla aktiva zabavena právě poté, co své plány na odchod ze země oznámily.

Danone se nakonec podařilo domluvit na prodeji aktiv, avšak s výraznou slevou. Carlsberg ale zůstává zablokován ve vleklé právní bitvě s Moskvou a jeden z bývalých vrcholových manažerů pivovaru je v ruském vězení.

Aktivistický investor a člen představenstva nadnárodního potravinářského giganta Unilever Nelson Peltz letos FT řekl, že tlačil na skupinu, jež možnosti prodeje zkoumala, aby z Ruska neodcházela.

„Pokud se stáhneme z Ruska, vezmou si naše značky pro sebe. Nemyslím si, že je to dobrý obchod,“ řekl Peltz a podotkl, že konkurenti jako P&G a Colgate-Palmolive zemi rovněž neopustili. „Proč bychom sakra měli?“ dodal.