Článek
Česká národní banka v odhadu klíčových indikátorů, který zveřejnila 3. února, uvedla, že očekává letošní nominální růst mezd o 8,5 procenta, což by znamenalo jejich reálný pokles o 0,4 procenta.
Průměrná mzda v ČR loni vzrostla podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu meziročně nominálně o 6,5 procenta. Vzhledem k růstu cen ale reálně klesla o 7,5 procenta.
„Současná prognóza počítá s růstem (mezd) o 8,5 procenta. Pokud by se tento odhad výrazněji zvýšil, dejme tomu více nad deset procent, pak se obávám, že by to skutečně byl důvod k tomu ty sazby dále zpřísnit,“ upřesnila Zamrazilová.
Guvernér ČNB Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení
„My musíme analyzovat, co se děje na trhu práce velmi podrobně, protože to je jeden z hlavních zdrojů inflačních tlaků. My zatím máme jedinou informaci, a to je růst mezd v průmyslu a ve stavebnictví, který byl nad deset procent v obou případech. Musíme se podrobněji podívat na strukturu, jaká část podniků měla jak vysoký růst mezd, a zkusit zjistit, zdali šlo, dejme tomu, o nějakou anomálii, či zda půjde o nějaký setrvalý trend,“ popsala.
„Za mě je to důležitý signál pro to, že budu uvažovat o dalším zpřísnění měnově politických sazeb, ačkoli přesná čísla a novou prognózu růstu mezd budeme mít k dispozici až počátkem května,“ řekla.
ČNB naposledy zvýšila základní úrokovou sazbu loni v červnu, a to na sedm procent.
Guvernér Aleš Michl letos začátkem února řekl, že bankovní rada na příštím jednání zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Další debatu o nastavení úrokových sazeb bude mít bankovní rada na programu 29. března.
Další rizika pro inflaci spatřuje podle Zamrazilové ČNB v napjatém trhu práce. Připomněla, že teprve v lednu po pěti letech překročil počet nezaměstnaných počet volných pracovních míst.
Zopakovala, že ČNB očekává pokles inflace v druhé polovině roku, kdy se projeví zvyšování úrokových sazeb z loňského roku. Inflaci pomůže snížit také vysoká srovnávací základna z loňského roku.
Do inflačního cíle by se měla inflace dostat počátkem příštího roku. Další inflační impuls podle ní představuje i příliš volná rozpočtová politika. „Veřejné finance posílají do ekonomiky příliš mnoho peněz, což je také inflační impuls,“ podotkla.
Dalším zdrojem obav z vlivu na inflaci je podle viceguvernérky zahraničí.
Poukázala na to, že Evropská centrální banka ve své prosincové zprávě posunula nahoru výhledy inflace pro letošní i příští rok a současně oddálila plnění inflačního cíle na závěr roku 2025. „Takže je tady reálné riziko, že budeme dovážet inflaci ze zahraničí,“ řekla.
ČNB ukázala padělky bankovek. Některé pobaví
